Otevření Olympijského muzea

Lausanne (Švýcarsko) - Švýcarské Lausanne se už několik let pyšní zbrusu novým Olympijským muzeem. Pětiposchoďovou budovou ležící na břehu Ženevského jezera otevřel 23. června 1993 předseda Mezinárodního olympijského výboru Juan Antonio Samaranch. Slavnostního ceremoniálu se zúčastni švýcarský prezident Adolf Ogi a  významní hosté včetně olympijských vítězů. Světovou událost si nenechal ujít také španělský král Juan Carlos a jeho manželka Sofie, anglická princezna Anna, monacký princ Albert nebo bývalý řecký král Konstantin.

Olympijské muzeum zaujímá plochu 11.000 metrů čtverečních. Téměř třetinu rozlohy tvoří výstavní plochy. Autory stavby jsou mexický architekt Pedro Ramírez Vasquez a jeho švýcarský kolega Jean-Pierre Cahen. Muzeum je postaveno v klasickém stavebním slohu, který zdůrazňuje původ olympijských her ve starém Řecku. Stavba je obložena bílým mramorem z Thasosu a pyšní se titulem „nejlepší evropské muzeum.“

Se svých útrobách soustřeďuje sbírky dokumentů ze všech olympijských her moderní doby. Muzeum nabízí stálé i příležitostné výstavy, unikátní sbírku trofejí, studijní středisko a samozřejmě knihovnu a videotéku na olympijské téma. Muzeum leží v rozsáhlém parku, ze kterého je neopakovatelný výhled na Ženevské jezero.

V parku je možné najít názorné ukázky dosažených olympijských rekordů. Když vedle těch délek a výšek stojí návštěvník, připadá mu téměř nemožné, že něco takového člověk dokáže. Nedaleko vchodu do muzea je možné zavzpomínat i krátce na domov. Na tomto místě je totiž umístěna socha fenomenálního českého běžce Emila Zátopka.

V muzejní expozici je možné nalézt vše, co k olympiádě patří. Návštěvníci se mohou těšit na olympijské pochodně, medaile, přehledy nejúspěšnějších sportovních výkonů, oblečení nebo sportovní vybavení z jednotlivých dob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...