Oskar Schindler, zachránce 1200 Židů

Svitavy - Oskar Schindler, rodák ze Svitav a kontroverzní německý obchodník, byl členem nechvalně proslulé NSDAP a spolupracovníkem nacistické vojenské výzvědné služby. Na sklonku války však zachránil na 1200 Židů před deportací do koncentračního tábora, a tím i od jisté smrti. Podle historika Jana Borise Uhlíře nelze opomenout zásluhy Oskara Schindlera, neboť skutečně díky němu válku přežilo více než tisíc židovských mužů a žen. Nicméně skutečnost, že jako sudetský Němec pracoval pro nacistickou výzvědnou službu, je nutné považovat z českého pohledu za vlastizradu. Uhlíř soudí, že Schindler byl ve své podstatě nedůsledný nacista, což se projevovalo mimo jiné i v práci pro nacistickou rozvědku: „Kdyby byl skutečným nacistou, tak by pro Židy nehnul ani prstem.“

Schindler se narodil 28. dubna 1908 ve Svitavách v německé rodině. Po studiích pracoval jako obchodní zástupce různých firem a pokoušel se podnikat. V roce 1935 se stal členem Sudetoněmecké strany (SdP) a po okupaci Československa vstoupil do NSDAP. Pro práci ho také zlákala nacistická vojenská výzvědná služba Abwehr.

V roce 1939 získal Schindler v Krakově bývalou židovskou smaltovnu. V továrně nejprve zaměstnával Poláky, ale postupně začali mezi zaměstnanci převažovat Židé z krakovského ghetta. V té době začal spolupracovat se Společným distribučním výborem se sídlem v Budapešti, který finančně a materiálně pomáhal Židům. „Zaměstnání dalo židovským vězňům šanci na přežití. Určitě docházelo i k bojům o to, kdo se na seznam dostane,“ myslí si místopředseda Židovské obce Tomáš Jelínek.

V roce 1943 bylo však krakovské ghetto zlikvidováno a jeho obyvatelé byli buď pobiti, nebo deportováni do koncentračního tábora Plaszów u Krakova. Po rozhodnutí, že všichni vězni budou převezeni do Osvětimi, Schindler pomocí úplatků a kontaktů dosáhl toho, že nejen své zaměstnance, ale i jejich rodiny převezl do svého dalšího podniku, muniční továrny v Brněnci na Moravě. Tím všechny zachránil od jisté smrti v plynových komorách vyhlazovacích táborů. Jeho pověstný „seznam“ obsahoval jména asi 700 mužů a 300 žen. Schindler do tábora později přijal i další Židy.

Na konci války po výslechu v americkém zajetí a svědectví zachráněných Židů společně s manželkou odjel na západ a v roce 1949 odcestoval do Argentiny.

Na konci padesátých let se Schindler vrátil do Německa a žil ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1966 se mu dostalo v Německu částečného uznání, když mu byl udělen Spolkový kříž za zásluhy 1. třídy. Dále získal Schindler například Řád papeže Pavla VI. a v Izraeli byl prohlášen Spravedlivým mezi národy.

V roce 1982 vyšel román australského spisovatele Thomase Keneallyho Schindler's Ark (Schindlerova archa). Podle této knihy potom natočil americký režisér Steven Spielberg svůj slavný oscarový film Schindlerův seznam (1993). U příležitosti slavnostní předpremiéry filmu mu byla ve Svitavách odhalena pamětní deska s česko-německým nápisem: „Nezapomenutelnému zachránci života 1200 pronásledovaných Židů.“

  • Schindlerův seznam autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1519/151840.jpg
  • Oskar Schindler zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/199/19841.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...