Náboženství pod mikroskopem

Neobvyklý dokumentární cyklus vzniká v brněnském studiu České televize. Má název Tělo, mysl, společnost a odhaluje dosud neznámé poznatky o náboženském chování člověka. Tvůrci při natáčení úzce spolupracují s odborným týmem Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Autorem scénáře a režisérem pořadu je Jan Motal.

Co mají společného klekání muslimů při společné modlitbě, několikahodinové buddhistické meditace, uctívání ostatků světců nebo zpěv a tanec členů hnutí Haré Krišna? Na tuto a mnohé další otázky se snaží najít odpověď skupina mladých vědců z Masarykovy univerzity, kteří se sdružují v Laboratoři pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA). Způsob, jakým na ně odpovídají, je především v českém prostředí zcela nový a unikátní.

„Náboženstvím se nezabýváme studiem archívů a pročítáním stovek knih, ale použitím inovativních výzkumných metod zjišťujeme, co se s člověkem při náboženských praktikách děje, a jaký vliv mají na jeho pozdější chování,“ říká vedoucí Ústavu brněnské religionistiky Masarykovy univerzity Aleš Chalupa. Divák se tak například může těšit na experiment, který zkoumá, proč některé události nahánějí člověku strach a někdy naopak potěšení, jak je tomu třeba při uctívání ostatků světců, během extrémních zábav, mezi které patří věšení na háky za kůži atd.

„Těší mě, že máme možnost představit divákům vědecký přístup k náboženství, který je, troufám si tvrdit, naprosto ojedinělý, a to nejen v kontextu České republiky, ale i v rámci celosvětového výzkumu,“ vysvětluje kreativní producent České televize Patrick Diviš. Dodává, že na obrazovkách ČT se cyklus objeví pravděpodobně v roce 2015.

Režisér Jan Motal s kameramanem Jiřím Strnadem nespolupracuje poprvé
Zdroj: ČT Brno/Katarína Jablonská

„V každém dílu představíme dva experimenty, a poznatky, které z nich plynou, vysvětlíme na příkladu konkrétního náboženského i nenáboženského chování,“ vysvětluje svůj autorský záměr scenárista a režisér Jan Motal, sám absolvent religionistiky. Otvírá tím další důležité téma celé série. „Chceme ukázat, že náboženské chování není něčím vytrženým z běžného života, ale že je člověku přirozené, jedinec v něm propojuje nástroje svého těla a mysli. Člověk je jen jeden a náboženství k němu neodmyslitelně patří,“ dodává Motal, který s Českou televizí už v minulosti autorsky spolupracoval na několika pořadech, například na dokumentu Být dýdžej. Aktuálně se podílí na novém populárně-naučném seriálu pro děti Já budu Einsteinem!

Cyklus Tělo, mysl, společnost je ojedinělý i svým promyšleným vizuálním pojetím. „Každý díl bude mít svůj vlastní formální styl. V prvním si pohrajeme především s prolínáním různých obrazových vrstev, což má evokovat způsob, jak lidský mozek zachází s pamětí a vnímáním. Druhý díl je o dynamice ve společnosti, takže to bude takový skupinový road trip. A třetí zkoumá vliv těla na naše vnímání, bude proto ze všech dílů nejvíce lyrický a meditativní,“ těší se Jan Motal, jehož velkou oporou je při natáčení zkušený brněnský kameraman Jiří Strnad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...