Na Zelené hoře končí rekonstrukce vzácné památky UNESCO

Žďár nad Sázavou – Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou čeká poslední fáze rozsáhlé rekonstrukce. Na střechu poškozenou loňskou vichřicí dnes klempíři usadili šedesátikilovou pozlacenou makovici a třicetikilový kříž. Obě části kostela jsou zatím zabalené, aby se během instalace nepoškodily. Pokud se podaří nainstalovat hromosvod a schválí ho i revizní technik, obal z kříže i z makovice ještě dnes zmizí a ze špičky kostela se odstraní i dřevěné bednění.

Restaurovaný kříž je ve stylu památky, která má tvar pěticípé hvězdy, opatřen pěti pozlacenými hvězdami. Dnešní práce jsou poslední fází rozsáhlé rekonstrukce, kterou odstartovala loňská vichřice. Živel poničil jeden z pěti cípů spodní střechy, což představovalo škodu ve výši 700 tisíc korun. Čásku pojišťovna zaplatila už loni v plné výši. Obnova kostela stála už celkem dva miliony korun, dělníci opravili téměř 120 metrů čtverečních poškozené střešní krytiny, tesaři opravovali i poškozené trámy krovů, aby kostel staticky zabezpečili. Opravy ale ještě nejsou u konce, budou pokračovat zřejmě i příští rok. V plánu je oprava fasády, výměna oken a některých truhlářských prvků. Problémem je ale nedostatek financí.     

Za bezmála 300 let existence kostela, památky zapsané na seznamu světového kulturního dědictví, byla makovice snímána a otevírána pouze třikrát a to kvůli požárům, teď počtvrté kvůli vichřici. Jak velí tradice, opět do ní farnost, město i klempíři vložili dobové dokumenty.

2 minuty
Reportáž Radovana Daňka
Zdroj: ČT24

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel z 20. let 18. století byl na seznam UNESCO zapsán v roce 1994. Je vrcholným dílem architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla (1677–1723) a zároveň nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky. Kostel obklopuje ambit, který je s centrální stavbou kompozičně propojen. Podle legendy se nad tělem Jana Nepomuckého objevila korunka s pěti hvězdičkami, proto také Santini zakomponoval do svého projektu pětkovou symboliku. Základem je pěticípý půdorys, pět vchodů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři. V kupoli je vypodobněn světcův jazyk, jako atribut nevyzrazení zpovědního tajemství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...