Na onkologickou péči bude méně peněz

Brno – Onkologové se obávají, že jim brzy dojdou peníze na biologickou léčbu pacientů s nádorovým onemocněním. Pojišťovny jim na ni letos poskytly stejný obnos jako v loňském roce, přestože každým rokem přibývá sedm procent takových pacientů. Lékaři proto navrhují, aby pojišťovny podporovaly komplexní preventivní vyšetření, která nemoc dovedou odhalit už v raném stadiu. Šance na uzdravení je pak vysoká a náklady na léčbu mnohonásobně nižší. Pojišťovny zatím tyto prohlídky nehradí, a tak o ně není příliš velký zájem.

Moderní biologická léčba je velkou nadějí pro pacienty s rakovinou v pokročilém stadiu – na rozdíl od jiných metod nehubí zdravé buňky a nemocným prodlužuje život o měsíce i roky. Pacientů léčených tímto způsobem každoročně přibývá. Letos ale onkologická centra dostala od pojišťoven stejný obnos jako loni.

„Peníze dojdou zřejmě na podzim. Nevíme přesně, co bude dál,“ neskrýval obavy předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.

Lékaři požadují jasná pravidla hry

Všechny pojišťovny už třetím rokem hospodaří s deficitem – výdaje daleko převyšují příjmy. Proto je pro ně jednodušší dát onkologickým centrům fixní částku a neplatit za léčbu každého pacienta zvlášť. „Předpokládáme, že lékaři jsou odborníci, a tak budou schopni tuto částku nějak rozdělit, aby s ní vyšli,“ vyjádřil se k záležitosti mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod.

Přístup pojišťoven se ale onkologům vůbec nelíbí – pojišťovny totiž neurčily pravidla, podle kterých lze čerpat peníze na léčbu. „Měla by tady být nějaká pravidla hry, podle kterých se bude rozhodovat, že třeba peníze půjdou na pacienta jenom s určitou diagnózou nebo do určité výše financí. Není možné, aby toto rozhodoval lékař u lůžka,“ shrnul Vorlíček.

Pomůže důslednější prevence?

Onkologové v této souvislosti poukazují na možné řešení v podobě zvýšené prevence – zatím pouze Masarykův onkologický ústav v Brně nabízí komplexní prohlídky, při kterých je možné zachytit případný nádor i v raném stadiu, kdy se ještě neprojevují žádné příznaky. Nejenže se díky tomu pacient často úplně uzdraví, jeho léčba navíc vyjde pojišťovny daleko levněji. „Například operace tlustého střeva stojí zhruba kolem 15 až 20 tisíc, cílená léčba pokročilého onemocnění proti tomu stojí milion korun ročně,“ uvedl onkolog Marek Svoboda.

Program preventivní onkologické péče nabízí Masarykův onkologický ústav v Brně od roku 2006. Na základě prohlídek se brněnským onkologům podaří v průměru odhalit dva případy nemoci ze sta vyšetřených. „Jedná se o lidi, kteří neměli žádné známky onemocnění, pouze projevili zájem podstoupit prohlídku, aby zjistili, zda se v nich neodehrává počátek nemoci. Není to až tak malé číslo,“ podotkl Svoboda.

2 minuty
Onkolog Marek Svoboda o preventivní onkologické péči
Zdroj: ČT24

Na komplexní preventivní prohlídky ale pojišťovny nepřispívají, a tak o ně není příliš velký zájem – v Brně dosud vyšetřili přes 8 000 lidí. Je to navíc investice, jejíž výsledky by se projevily až v horizontu více než deseti let. Ve stavu, kdy každý třetí občan České republiky trpí nádorovým onemocněním, by ale podle lékařů možná stála za zkoušku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...