Staříč - Myslivci ve Staříči na Frýdecko-Místecku vypustili do volné přírody padesát koroptví polních. Za podpory ministerstva zemědělství se pokouší posílit počty tohoto kdysi hojně rozšířeného a také loveného druhu ptáka z řádu hrabavých, který u nás téměř vyhynul. Patří mezi chráněné a kriticky ohrožené živočichy. Na severu Moravy se podle myslivců vyskytuje nanejvýše tisíc kusů. V republice je jich podle odhadů maximálně třicet tisíc.
Myslivci ze Staříče si pro svůj záměr opatřili padesát koroptví. Jsou uměle odchované, pocházejí z Brna a mají asi tři čtvrtě roku. Cílem je, aby zahnízdily v polích a lesích okolo Staříče. Myslivci pro ně vybrali vhodnou plochu o patnácti stech hektarech.
„Na rozdíl od ostatních ptactva žijí koroptve trvale v párech a o mláďata se starají společně. Bezpečně se dají poznat podle charakteristického zvuku, který vydávají. Zní to jako čiřík-čiřík,“ říká staříčský myslivec Lubomír Hajný.
Ministerstvo přispívá 250 korunami za kus
Ještě před padesáti lety žily v Česku asi dva miliony koroptví. Dnes odhadují myslivci a ochránci přírody jejich počet na necelých třicet tisíc kusů. Ohrožuje je řada faktorů, nešetrné průmyslové hospodaření, urbanizace krajiny i predátoři jako kuny, lišky nebo pernatí dravci. „K výraznému úbytku došlo především vlivem zacelování zemědělských celků, používáním chemického hnojení a vůbec špatného zemědělského hospodaření,“ shrnuje Hajný.
Ministerstvo zemědělství podporuje snahy oživit populaci koroptví polních, přispívá penězi na nákup ochovaných kusů i na budování přístřešků. „Jedna koroptev stojí asi tři sta padesát korun. Ministerstvo přispívá vlastníkům honiteb částkou dvě stě padesát korun za kus,“ uvedla Alena Pohludková z Ministerstva zemědělství, která vypouštění koroptví ve Staříči asistovala.
Koroptev je zavalitý pták na krátkých nožkách z řádu hrabaví. Tělo má dlouhé asi třicet centimetrů a váží kolem tři sta osmdesáti gramů. Hrdlo má cihlově červené, tělo zepředu světle šedé až bledě modré. Hruď má ozdobenou tmavě hnědou podkovovitou skvrnou, která je u kohoutků větší a výraznější. Křídla má rezavohnědá skvrnitá, krátká a zakulacená. Žije na zemi. Létá jen na krátké vzdálenosti, maximálně stovky metrů, většinou když ho něco vyplaší. Živí se travinami jako je jetel, semena a lístky plevelů, ale také měkkýši, pavouky a hmyzem. Hnízdí od konce března do června v polích, lukách, mezích nebo stráních, často ve výškách kolem tisíc metrů nad mořem. Slepička snese až dvacet vajíček. Je to monogamní druh a žije v malých hejnech.
