„Musíme spolupracovat,“ říká předseda EK José Manuel Barroso

Česká republika dnes formálně převzala předsednictví Evropské unie, ovšem praktické politice předsednické země se nevyhnula už v prvních hodinách v čele Evropy. Jako první musela reagovat na mezinárodní konflikt na Středním Východě, aby záhy čelila energetické krizi kvůli zastaveným dodávkám zemního plynu z Ruska. K aktuálním tématům českého předsednictví se v exkluzivním rozhovoru pro ČT24 vyjádřil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Ptal se Bohumil Vostál.

Češi začali své předsednictví EU v době, kdy probíhají dvě mezinárodní krize - Gaza, Gazprom.  Mezitím česká opozice volá po rezignaci vlády premiéra Topolánka a nazvala české předsednictví směšným. Jak si interpretujete toto sdělení?
Interní politickou situaci v České republice si dovolím nekomentovat. Respektuji veškerá demokratická zřízení. Byl jsem premiér, ale také jsem byl v opozici. Takže chápu, že někdy jsou diskuze velmi vzrušené.
České předsednictví je velmi ambiciózní a klade si velmi důležité cíle pro Unii i Českou republiku. Předsedáte totiž Unii, jak jste zmínil, ve velice složitém momentě.

Nechápete tedy spor mezi českou opozicí a vládou tak, že Češi jsou slabí a nejsou schopni řešit mezinárodní problémy efektivním způsobem?
Česká republika je velmi důležitá země, která je silně angažována k našim společným cílům a věřím, že české předsednictví silně přispěje Evropské unii.
Vaše předsednictví nastává v kritickém okamžiku. Proto je důležité spolupracovat s Evropskou komisí stejně jako s ostatními členskými státy a Evropským parlamentem, aby vaše předsednictví bylo úspěšné.

Rozhovor s José Barrosem (zdroj: ČT24)

Prezident Václav Kalus dnes ve Financial Times napsal: „Musím říci ne těm, kdo popisují tento moment jako historický, protože se snaží o naši manipulaci.“ Dnes se máte s Václavem Klausem setkat. O čem se budete bavit?
Nebudu se pouštět do kontroverzí. Jedna věc je jasná: Prezident Klaus je prezidentem České republiky a jsem si jistý, že chce pro svou zemi to nejlepší. Takže chce, aby české předsednictví uspělo.
Je to velký moment pro Českou republiku, protože se stane známější v Evropě i ve světě. Bude přece držet otěže řešení ožehavých celosvětových témat. Samozřejmě se budu stejně jako Evropská komise snažit, aby se tento úspěch stal realitou. Je to dobré pro image České republiky a českých lidí.
Češi podporují Unii, jak to vyplývá z posledních průzkumů, tak spolupracujme na společném úspěchu.

Litujete, že pan Klaus dnes nebude na oficiální ceremonii v Národním divadle?
Nevím, jestli tam měl být. Nebudu komentovat každé specifické rozhodnutí, kdo kde bude nebo nebude. Všechno musíme zařadit do kontextu. Máme před sebou šest důležitých měsíců. Pro Českou republiku je národní cíl zařídit úspěch.
Mám jistou politickou zkušenost, takže pochopitelně vím že existují různé pohledy v různých situacích. S tím se musíme pragmaticky vypořádat a spolupracovat ruku v ruce, aby všichni ve světě, kteří sledují vaše předsednictví, cítili ještě větší respekt k České republice.

Toto je první plenární zasedání Evropské komise v České republice. Americký prezident Barack Obama má přijet po své inauguraci do Evropy. Ve kterém městě by bylo lepší, abyste jej uvítal, v Bruselu nebo v Praze?
Může to být v Praze i v Bruselu. Ostatně nejdříve přijede 2. dubna do Londýna na zasedání G20. Telefonicky jsem s ním mluvil a domluvili jsme se, že budeme spolupracovat na významných záležitostech, jako jsou klimatické změny nebo energetická bezpečnost. Důležité je, že Barack Obama chápe, že bez velmi aktivní spolupráce mezi Unií a Spojenými státy, nebudeme mít řešení pro svět.

Evropská komise je ale nadnárodní orgán, tvář Evropy. Jakému městu byste tedy dal předost Bruselu nebo Praze?
Pracuji sice v Bruselu, ale jsem jedním z těch, kteří chápou, že se Evropa skládá z dvaceti sedmi členských států. Nikdy jsme nebyl pro centralizovanou Evropskou unii. Jsem jasně proti byrokratizované a centralizované Evropě.
Byl jsem premiérem své země, takže chápu věci z národního i nadnárodního hlediska. Portugalsko je podobně středně velká země jako Česká republika. I proto pro mne není důležité mít všechno v Bruselu.
Chci posílit Evropu, protože Evropa posiluje takové země, jako je ta vaše. Takže bychom se měli vyhnout hádkám o to, jestli bude něco v Praze nebo Bruselu, Paříži či Londýně. Musíme spolupracovat.
Také jde o to, co si o tom myslí prezident Obama. Je důležité, aby to byl úspěch pro naši spolupráci s USA, protože je to náš důležitý partner.

Jsou tady dva výrazné konflikty. První je energetická krize. Tou by mohla být Evropa zmrzačena, nebude-li úspěšně vyřešena. Premiér Topolánek  k tomu řekl, že Evropa by měla vůči Rusku vystupovat tvrději, být asertivnější, jestliže neobnoví do čtvrtka dodávky zemního plynu?
Dnes jsem mluvil s premiérem Putinem a premiérkou Tymošenkovou. Oba souhlasili s prací mezinárodních pozorovatelů, kteří budou monitorovat tranzit plynu z Ruska přes Ukrajinu. Takže doufejme, že tato otázka bude vyřešena.
Nebude-li tento problém mezi Ruskem a Ukrajinou vyřešen, budeme se pak domnívat, že Rusko už není spolehlivým dodavatelem a Ukrajina spolehlivou tranzitní zemí. To by bylo špatné pro Rusko, Ukrajinu, ale pochopitelně i pro Evropskou unii.
Doufejme tedy, že zvítězí zdravý rozum a racionální řešení a že budeme mít dohodu. A to, že dříve než Rusko a Ukrajina vyřeší bilaterální problém cen plynu, nebude problém s tranzitem plynu do Evropy.

Pak je tu druhá světová krize, Gaza. Zazněly kritické hlasy na adresu prezidenta Sarkozyho kvůli jeho blízkovýchodní misi. Oslabuje tím podle nich roli Unie, která tak nepůsobí jednotně?
Byla tam přece mise Evropské unie vedená ministrem Schwarzenbergem, byla tam komisařka  Ferrerová-Waldnerová. Je důležité, že Izraelci souhlasí s tím, že by měla do Gazy přicházet humanitární pomoc.
Evropská unie pracuje směrem k míru. Je to ale velmi obtížné. Středovýchodní mírový proces je po létech jedním z nejtěžších. Američané se ho snaží vyřešit, ale nedaří se jim to. Francie se svou zkušeností a sítí vztahů může přispět také. Neměli bychom být proto žárliví. Každý, kdo chce a může přispět k hledání řešení, je vítán. Nejde o žádné podkopávání českého předsednictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...