Moravská galerie vystavuje průkopnické fotografie Jaromíra Funkeho

Brno – Retrospektivní výstavu průkopníka moderní fotografie Jaromíra Funkeho připravila Moravská galerie v Brně. Díla, která reflektují meziválečný rozmach modernismu a avantgardy, pochází z depozitáře galerie, fotografie zapůjčilo i Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze nebo soukromí sběratelé. Výstava „Jaromír Funke - mezi konstrukcí a emocí“ bude v Moravské galerii v Brně k vidění do 19. ledna 2014.

Klíčová osobnost moderní fotografie - to byl Jaromír Funke. Často fotografoval moderní architekturu, roku 1922 se vydal na cestu k abstrakci, která vyústila v jeho vlastní směr, který nazval „fotogenismus“. Reagoval také na kubismus, do fotografické tvorby jako jeden z prvních zapojil také iracionální směry jako poetismus a surrealismus. 

Nová výstava v Moravské galerii v Brně návštěvníkům přiblíží především logiku proměn Funkeho tvorby. Jeho dílo zasazuje do kontextu evropské avantgardní fotografie a kultury

  • Jaromír Funke - Z cyklu čas trvá (1932) autor: Jaromír Funke, zdroj: Moravská galerie v Brně http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5138/513758.jpg
  • Jaromír Funke - Pomeranče (1930) autor: Jaromír Funke, zdroj: Moravská galerie v Brně http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5138/513757.jpg
  • Jaromír Funke - Abstraktní foto (1928-29) autor: Jaromír Funke, zdroj: Moravská galerie v Brně http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5138/513756.jpg
  • Jaromír Funke - Po karnevalu (1926) autor: Jaromír Funke, zdroj: Moravská galerie v Brně http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5138/513755.jpg

Jaromír Funke patřil mezi novátory. V moderní fotografii je máloco, s čím by nepřišel jako první. Zavedl diagonální kompozici, jako první fotil v cyklech. Odmítal koláže a fotomontáže, naplno ale využíval toho, co mu nabízela hra se světly nebo odrazy ve skle. „Funkeho experimentální tvorba začíná zátišími, ve kterých postupně roste úloha nasvícení a vrženého stínu. U Funkeho, jako u žádného jiného fotografa, je krásně vidět, jak ke svým abstrakcím dospěl. Na prvních fotografiích jsou ještě vidět nějaké předměty a jejich vržené stíny. Až postupně se předměty úplně vytrácejí a zbývá jenom stínohra,“ popsal autor výstavy Antonín Dufek.

3 minuty
Hovoří autor výstavy Antonín Dufek
Zdroj: ČT24

Výstava se koná v Místodržitelském paláci Moravské galerie v Brně od 18. října 2013 do 19. ledna 2014. Otevírací doba středa – neděle 10:00 – 18:00, čtvrtek 10:00 – 19:00, pondělí a úterý je zavřeno.

V době mezi dvěma světovými válkami, v nově vzniklé Československé republice, ovlivňoval Funke fotografické dění nejen svým dílem, ale také rozsáhlou teoretickou, kritickou, organizátorskou, redaktorskou a zejména pedagogickou činností. „Tím, co jeho dílo sjednocuje, je jakýsi purismus. Vždycky zůstal čistým fotografem a využíval čistě fotografických prostředků, hledal specifiku fotografického vyjadřování,“ dodal Dufek.

Pro historii fotografie byl Funke zásadní postavou, přesto se mu nedostalo takového věhlasu, jako třeba Josefu Sudkovi nebo Františku Drtikolovi. Zřejmě i proto, že zemřel na sklonku války, v pouhých devětatřiceti letech. 

Jaromír Funke

Jaromír Funke se narodil 1. srpna 1896 ve Skutči do rodiny advokáta Antonína Funkeho. Funke patří k nejvýznamnějším českým fotografům první poloviny 20. století a k světově významným průkopníkům avantgardní fotografie. Společně s Josefem Sudkem a Jaroslavem Rösslerem byl členem modernistického proudu československé meziválečné fotografie. Fotografické dění své doby ovlivňoval nejen dílem, ale také rozsáhlou teoretickou a pedagogickou činností.

Funke zemřel několik měsíců před koncem druhé světové války jako její nepřímá oběť. Následkem spojeneckého náletu byla přerušena dodávka elektřiny do nemocnice, ve které jej právě operovali.

Zdroj: Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...