Monitorovací systém BAARA usnadní zkoumání drobných zvířat

Brno – Na poli nedaleko Brna dnes vědci naposledy testovali nový systém BAARA, který monitoruje pohyb drobných zvířat. Společný projekt Akademie věd, Karlovy univerzity a Masarykovy univerzity umožní lépe poznat život většího hmyzu nebo netopýrů. O jejich životě díky systému BAARA získají desetkrát více informací. Už za pár dnů odjíždí tým českých vědců do Egypta, kde budou zkoumat jeden z druhů netopýra – kaloně egyptského.

„V případě netopýra se mu zařízení přilepí na záda speciálním chirurgickým lepidlem. Rádiové zařízení vydává signál, který prostřednictvím antény zachytíme,“ popsal spoluautor systému BAARA Petr Jedlička z Akademie věd. Díky síti stanic se pohyb zvířat automaticky zaznamenává. „Sledujeme, kde se kaloni ve vybraném období pohybují a především, co žerou,“ vysvětlil odborník na netopýry – chyropterolog – z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Tomáš Bartonička.

Pro živočicha neznamená zavazadlo na drobném těle přehnanou zátěž. Miniaturní vysílačka nepřesahuje svojí váhou pět procent hmotnosti zvířete. Rádiové zařízení vydrží díky chirurgickému lepidlu na těle maximálně deset dní, potom ho zvíře setřese.

1 minuta
Spoluautor systému BAARA Petr Jedlička o označování zvířat
Zdroj: ČT24

Systém BAARA se může využít pro zvířata, která váží méně než 30 gramů. „To je hraniční váha, při nižší už se nedá použít satelitní systém GPS, který se jinak používá běžně,“ dodal Bartonička. Několikagramové vysílače se vedle netopýrů umísťují na pěvce nebo větší zástupce hmyzu. „Vysílače pro netopýry váží sedm gramů, ale dají se dále zmenšovat. Mohli bychom se dostat i na váhu půl gramu, při které by vysílač mohla mít i vážka,“ vysvětlil autor miniaturního vysílače Jiří Mareček.

Egyptští zemědělci považují kaloně za významného škůdce. Možná se pletou

„Kaloni se živí i mangem nebo datlemi, středomořští zemědělci se je proto snaží zlikvidovat. Zazdívají nebo ucpávají úkryty ve skalách, kde kaloni žijí,“ řekl Bartonička. V takových lokalitách zemřou tisícovky jedinců. Prokázalo se, že se kaloni živí i květy eukalyptu nebo agáve, které se v zemědělství nevyužívají. Výsledky, které BAARA shromáždí o jejich pohybu, by tak mohly prokázat, že v zemědělství zdaleka nenapáchají takové škody, jak se traduje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...