Brno – Na poli nedaleko Brna dnes vědci naposledy testovali nový systém BAARA, který monitoruje pohyb drobných zvířat. Společný projekt Akademie věd, Karlovy univerzity a Masarykovy univerzity umožní lépe poznat život většího hmyzu nebo netopýrů. O jejich životě díky systému BAARA získají desetkrát více informací. Už za pár dnů odjíždí tým českých vědců do Egypta, kde budou zkoumat jeden z druhů netopýra – kaloně egyptského.
„V případě netopýra se mu zařízení přilepí na záda speciálním chirurgickým lepidlem. Rádiové zařízení vydává signál, který prostřednictvím antény zachytíme,“ popsal spoluautor systému BAARA Petr Jedlička z Akademie věd. Díky síti stanic se pohyb zvířat automaticky zaznamenává. „Sledujeme, kde se kaloni ve vybraném období pohybují a především, co žerou,“ vysvětlil odborník na netopýry – chyropterolog – z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Tomáš Bartonička.
Pro živočicha neznamená zavazadlo na drobném těle přehnanou zátěž. Miniaturní vysílačka nepřesahuje svojí váhou pět procent hmotnosti zvířete. Rádiové zařízení vydrží díky chirurgickému lepidlu na těle maximálně deset dní, potom ho zvíře setřese.
Systém BAARA se může využít pro zvířata, která váží méně než 30 gramů. „To je hraniční váha, při nižší už se nedá použít satelitní systém GPS, který se jinak používá běžně,“ dodal Bartonička. Několikagramové vysílače se vedle netopýrů umísťují na pěvce nebo větší zástupce hmyzu. „Vysílače pro netopýry váží sedm gramů, ale dají se dále zmenšovat. Mohli bychom se dostat i na váhu půl gramu, při které by vysílač mohla mít i vážka,“ vysvětlil autor miniaturního vysílače Jiří Mareček.
Egyptští zemědělci považují kaloně za významného škůdce. Možná se pletou
„Kaloni se živí i mangem nebo datlemi, středomořští zemědělci se je proto snaží zlikvidovat. Zazdívají nebo ucpávají úkryty ve skalách, kde kaloni žijí,“ řekl Bartonička. V takových lokalitách zemřou tisícovky jedinců. Prokázalo se, že se kaloni živí i květy eukalyptu nebo agáve, které se v zemědělství nevyužívají. Výsledky, které BAARA shromáždí o jejich pohybu, by tak mohly prokázat, že v zemědělství zdaleka nenapáchají takové škody, jak se traduje.
