Mendlovo gymnázium v Opavě odmítlo doporučení kraje snížit počet žáků

Ostrava - Mendelovo gymnázium v Opavě se postavilo doporučení rady Moravskoslezského kraje a do prvních ročníků přijme namísto šedesáti žáků devadesát. Kraj chce, aby střední školy v Moravskoslezském kraji nabídly absolventům 9. tříd od září až o 400 míst méně. Hlavním důvodem je málo dětí a nenaplněné třídy.V Opavě ale narazil. Krajský úřad proto do škol vzkázal, že příště může být mnohem přísnější.

Mendlovo gymnázium v Opavě přišlo v roce 2000 o třídu osmiletého gymnázia, v roce 2010 o třídu čtyřletého. Celkem ztratilo kolem dvou set žáků. O další už přijít nechce a rozhodlo se pro cestu odporu.

„Jestliže se rodič dozví, že existují dvě školy, na jedné vezmou šedesát žáků na druhé devadesát, tak ten rodič dítěti řekne, tam, kde je šedesát, tam je malá šance, běž radši na tu druhou,“ vysvětluje ředitel Mendlova gymnázia Petr Pavlíček.

Kraji nezbývá, než rozhodnutí školy respektovat. Bez důsledků se to ale nejspíš neobejde. „Forma doporučení, která je velice přátelská k učitelům, je zřejmě neúčinná a budeme ji muset přehodnotit,“ potvrdila náměstkyně hejtmana pro školství Věra Palková.

3 minuty
Reportáž Alexandry Přečkové
Zdroj: ČT24

Studenti na podporu zachování třídy vymysleli originální placky a spolu s učiteli a rodiči sepsali i petici. Ta má kolem tří tisíc podpisů. „Toto je škola, která poskytuje dětem velice kvalitní vzdělání. V kraji, kde je tak vysoká nezaměstnanost, nám toto omezení připadá nesmyslupné,“ uvedl Aleš Ressler, který má na gymnáziu dítě.

Podle učitelky gymnázia Jany Cupalové je doporučení otevřít o jednu třídu méně, o kterém se ředitelé škol dozvěděli až v lednu, nefér.

Mezi školami, které mají v příštím školním roce otevřít o jednu třídu méně, je i jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě. I tam kolovala petice, škola ale nakonec na doporučení kraje přistoupila. Vedení se totiž obává nejistoty, kterou by vzdorování mohlo přinést.

„Nechci se chovat nezodpovědně ke svým kolegům, protože otevřít tři třídy a dostat pravděpodobně peníze jen na dvě, to by znamenalo výrazný pokles v platech učitelů, ale i nepedagogických pracovníků,“ vysvětlovala ředitelka jyzkového gymnázia v Porubě Zdeňka Průšová.

Věra Pálková ale uvedla, že každá škola dostává peníze na platy zaměstnanců podle počtu žáků. „To jsou státní peníze, které sice schvaluje krajské zastupitelstvo, ale je to výkon státní správy a na to opravdu kraj nesahá,“ řekla náměstkyně.

O jednu třídu méně bude muset v Moravskoslezském kraji otevřít 22 středních škol. Podle náměstkyně Palkové to je jediné řešení, jak přežít období, kdy z 9. tříd vychází stále méně žáků. Rušit celé školy totiž nechce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...