Velehrad - Za necelý týden se do nejvýznamnějšího moravského poutního místa Velehradu sjedou desetitisíce poutníků. Připomenou si 1150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Pro Velehrad je to velká událost. Po čtyřech letech oprav nabídne poutníkům důstojné zázemí. Před čtrnácti dny zmizelo z baziliky lešení. Na úpravu čeká už jen trávník, který je třeba posekat. Podle Petra Hudce, místopředsedy Matice velehradské, konečně poutníci najdou na místě slušné zázemí.
Hudec: Vážím si těch, kteří přicházejí na Velehrad jako staří poutníci
„Velehrad prošel za několik málo let tak rozsáhlými změnami, které se dají přirovnat snad jen k událostem, jež se odehrály po rozsáhlém požáru na tomto místě v roce 1681. Tehdy byl středověký klášter v nastupujícím ranně barokním slohu. A podobně v těch uplynulých třech čtyřech letech se změnilo okolí baziliky tak, že byla nově architektonicky ztvárněna celá plocha nádvoří,“ říká Hudec, který je jedním z organizátorů cyrilometodějských oslav na Velehradě. Při rekonstrukci chtěli její autoři především oddělit poutní nádvoří od hlučně silnice procházející obcí, nově vydláždit nádvoří, na němž se shromažďují lidé, a vytvořit klidovou zónu s travnatým pásem a stromy, které budou věřícím brzo poskytovat dostatek stínu.
Jak to na Velehradě bude vypadat za týden? Kolik návštěvníků očekáváte?
Jak to tu bude vypadat za týden, to je těžké určit, ale máme zkušenosti z předchozích let, kdy se odehrávaly na Velehradě cyrilometodějské poutní slavnosti. Přece jen ale očekáváme vyšší návštěvnost, než jaká byla v loňském roce. Věřím, že sem za několik dní připutují poutníci nejenom z Čech, ale také z Moravy a snad i ze Slovenska a zaplní tady toto nádvoří v počtu několika desítek tisíc.
O slavnostech na Velehradě hovoří Petr Hudec (zdroj: ČT24)
Prostory velehradského areálu se proměnily značně, proměnili se ale nějakým způsobem návštěvníci, poutníci, kteří na Velehrad směřují?
Proměnili. Nebo spíš v každé době k tomu byli nuceni okolnostmi. V padesátých letech se komunistický režim pokusil zmanipulovat cyrilometodějskou ideu a uspořádal zde první cyrilometodějskou mírovou pouť. Na nádvoří v průčelí jedné z budov byla instalována holubička míru a na pouť nebo spíš mírovou manifestaci byli nahnáni dělníci z továren. To moc nechápali, co se tady odehrává, a mnoho skutečných poutníků se naopak na Velehrad nedostalo. Velice krásným rokem pro cyrilometodějské oslavy na Velehradě byl rok 1968, který ještě na vlně Pražského jara proběhl v relativní svobodě. Tento stav a také samotnou velehradskou pouť ovlivnila normalizace, kdy byla pouť opět utlumena. V době cyrilometodějských oslav byly například zrušeny pravidelné spoje do vesnice, aby se sem lidé nemohli dostat. Lidé se sem báli jezdit a mnohdy své poutě maskovali pod pláštíkem podnikových zájezdů, kdy cestou na hrad Buchlov přibrzdili na Velehradě, vytáhli modlitební knížky a ta pouť, byť v jakýchsi omezených podmínkách, proběhla. To, co je skutečně mimořádné v tomto období, je pouť v roce 1985, která je dnes historiky hodnocena jako velice významný protest proti komunistickému režimu. Byl to projev neumlčené církve, kterého se zúčastnilo 200 tisíc lidí, kteří zde otevřeně protestovali proti komunismu a hlasitě vypískali tehdejší komunistické pohlaváry. Určitým přelomovým momentem Velehradu je samozřejmě rok 1990, kdy si papež Jan Pavel II. vybral Velehrad jako první místo, které navštíví po pádu železné opony.
GALERIE
Velehradská pouť na počátku 20. století
A dnešní poutníci?
Dnes na Velehrad putujeme ve svobodných podmínkách, z toho se radujeme. Ale ten životní styl přináší zase nové výzvy. Čelíme konzumnímu způsobu života a komercionalizace se nevyhýbá ani Velehradu. Na druhou stranu nově vznikají poutní stezky a lidé po desítkách nebo stovkách na Velehrad putují pěšky A toho si velice vážím. Takže nová podoba cyrilometodějské tradice, jak se rozvíjí posledních dvacet let, může být pro nás zdrojem optimismu a naděje.