Holešov – Strategická průmyslová zóna v Holešově na Kroměřížsku touží rozptýlit mračna pochybností. O své nesmysluplnosti, o nezájmu investorů i o hrozbě pro prameniště pitné vody ležící přímo pod ní. Ve Zlíně se o to dnes pokusily všeobecně respektované osobnosti.
Prázdná planina je ve skutečnosti průmyslovou zónou. Skutečné bohatství se už dnes skrývá pod povrchem. Zásobárna vody produkuje 54 litrů za vteřinu. Obavy jsou zřejmé. Co udělá průmysl v zóně s vodou? Profesor Jaromír Říha z Ústavu vodních staveb rok podzemní vodu analyzoval, zkoumal 150 posudků a průzkumů, 17 stanovisek orgánů a 30 zákonů. „Za dodržení podmínek definovaných hydrogeologickým posudkem pro konkrétní lokalitu je umístění těchto provozů možné,“ tvrdí o průmyslové zóně Jaromír Říha.
Největší investor kvůli sporům vycouval
Letos v březnu přišla holešovská průmyslová zóna o svého největšího investora. Závod na výrobu pneumatik Mitas upustil od svého záměru přesunout výrobu z Otrokovic do Holešova. Ani po třech letech vyjednávání s lidmi, kteří žijí v okolí průmyslové zóny, se firmě nepodařilo rozptýlit jejich strach ze znečištění podzemních zdrojů pitné vody. Holešov tak definitivně přišel o největšího investora, jenž o přesun do státem podporované zóny projevil zájem. V zóně chtěl Mitas investovat miliardu korun a přinést pracovní místa až pro 550 zaměstnanců.
Holešovská zóna leží v oblasti prameniště pitné vody. V hydrogeologickém průzkumu Mitas sice připustil, že bude ročně vypouštět desítky tun emisí do ovzduší. Obyvatele však ujišťoval, že provoz pneumatikárny splní všechny zákonné normy. Proti se ovšem postavily minimálně 2 tisíce místních, kteří před rokem sepsali petici proti přesunu firmy Mitas do Holešova. Po Zlínském kraji pak žádali dodržení původního plánu, v němž bylo uvedeno, že v zóně bude pouze takzvaná lehká průmyslová výroba.
Strategická průmyslová zóna Holešov vznikla v roce 2009 a s rozlohou 360 hektarů se řadí k největším realizovaným rozvojovým plochám v České republice. Její vybudování stálo 1,6 miliard korun. Ambiciózní projekt Zlínského kraje zatím naráží na nezájem investorů.
Zdroj kvalitní vody, nebo neblahé dědictví minulosti?
Tolik obávané znehodnocení spodních zdrojů pitné vody teď usměrňuje profesor z Ústavu vodních staveb VUT Jaromír Říha, jenž zaštítil nejnovější analýzu vodohospodářských rizik. Podle něj je potřeba brát v potaz i aktuální stav jakosti spodních vod. Ta je výrazně poškozená už z dob minulého režimu. V letech 1970 až 1975 byla v jímadlech i studních opakovaně zjištěna přítomnost ropných látek, v roce 1990 byl po zjištění přítomnosti chlorovaných uhlovodíků ve vodovodní síti dokonce vyhlášen havarijní stav. Ve vodě jsou dlouhodobě zvýšené koncentrace rtuti a hliníku.
Podle poslední analýzy jsou navržená i hotová opatření v technické infrastruktuře taková, že minimalizují riziko ohrožení podzemních vod. Například v „rizikových“ úsecích je kanalizace dvouplášťová. Do budoucna je podle odborníků nutné formulovat zodpovědnost za případné problémy s jakostí vody, úniky látek a další nehody. Během provozu je pak nutnou podmínkou důsledný dozor a kontrola splnění podmínek provozu.
Původní posudek hydrogeologa Zdeňka Vacka přitom varoval, že závod jako výrobce pneumatik Mitas by v zóně neměl vůbec vzniknout. „Vodní zdroj pod zónou je jedinečné kvality, jeho kapacita může být až 200 litrů za vteřinu. Holešovský podzemní zdroj není tak náchylný na znehodnocení, tedy pokud ho neznečistí člověk například průmyslovou výrobou. Je nutná korekce plánů na zastavění zóny. Je potřeba se vyvarovat podobných investic, jako je pneumatikárna,“ uvedl dříve Vacek.
„Až krize ustoupí, musíme být připraveni,“ varuje ekonom Zahradník
V Holešově dnes vystoupil i ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník. Ten upozornil, že v současné atmosféře ekonomické regrese nelze bez aktivního přístupu k podpoře podnikatelského prostředí očekávat samovolné zlepšení. „V době hospodářského oživení se investiční aktivita obnoví a Česká republika i jednotlivé regiony musejí být na tento fakt připraveny,“ upozornil ekonom. „Peloton evropských zemí se začíná drolit na ty, již jsou schopni i v nelehké době investovat do rozvojových projektů, které přinesou budoucí prosperitu, a na ty, kteří investice do budoucna podcenili, či je zcela mylně nepovažují za klíčové,“ apeloval ve svém vystoupení Zahradník.
