Praha - Komunisté se rozhodli do boje o prezidentské křeslo postavit svého kandidáta - ženu, europoslankyni a bývalou novinářku Janu Bobošíkovou. Její nominace vyvolala řadu kritických ohlasů napříč politickým spektrem. Sama Bobošíková to vnímá jako velkou čest a zodpovědnost.
Do boje o Pražský hrad vstupuje bývalá novinářka a europoslankyně Jana Bobošíková
Do politiky vstoupila na jaře 2004, kdy se spolu s bývalým ředitelem televize Nova Vladimírem Železným na kandidátce hnutí Nezávislí stala poslankyní Evropského parlamentu (EP). Krátce po zvolení se ale s Železným dostala do sporu a s ním i hnutím se rozešla. V Evropském parlamentu působí jako nezařazená, je členkou výboru pro regionální rozvoj.
V roce 2006 založila svou politickou stranu Politika 21, které předsedá a za kterou kandidovalo v senátních volbách na podzim 2006 12 osobností, mezi nimi například Pavla Topolánková, manželka premiéra, zpěvák Martin Maxa a moderátorka Mirka Čejková. Pozornost médií vzbudila mimo jiné i tím, že jako poslaneckého asistenta si najala svého manžela.
Bobošíková, absolventka Vysoké škole ekonomické, začínala jako novinářka. Od roku 1989 pracovala tři roky v Československé televizi jako redaktorka domácí a ekonomické rubriky televizního zpravodajství. Z televize odešla v roce 1992, svůj odchod zdůvodnila v deníku Právo kromě mateřské dovolené i tím, že spolu s několika kolegy zaslala o rok dříve do parlamentu několik návrhů na změny televizního zpravodajství, za což jí tehdejší vedení televize mělo zakázat práci ve zpravodajství.
V letech 1993 až 1994 vedla v Hospodářských novinách oddělení hospodářské politiky, spolupracovala také s rozhlasovými stanicemi Radiožurnál a Frekvence 1. Do tehdy už České televize se vrátila v roce 1994, podílela se na tvorbě zpravodajských a publicistických pořadů. Od roku 1996 moderovala komentovaný zpravodajský pořad „21“. Z televize odešla koncem roku 1998 poté, co kritizovala editorskou i personální politiku televize a zejména způsob řízení zpravodajství.
Po odchodu z ČT Bobošíková pořádala a moderovala pravidelné čtvrtletní konference o české ekonomice v rámci svého projektu Interview 21, spolupracovala i s internetovým Portálem veřejné správy. Od ledna do června 1999 pracovala na třetinový úvazek jako poradkyně tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause.
Během krize v České televizi byla v prosinci 2000 jmenována ředitelkou zpravodajství, ve funkci vydržela pouhé 2 měsíce. Ve funkci se pokoušela vyřešit vyhrocenou situaci ve zpravodajství České televize. Tehdejší redakce zpravodajství odmítla uznat generálního ředitele Jiřího Hodače a jím dosazené lidi. Na obrazovku se vrátila ještě v září 2001. Necelé tři roky moderovala diskusní pořad televize Nova Sedmička.