Devíti obcím na jižní Moravě propadly územní plány. Nemůžou stavět

Jižní Morava - Propadlé územní plány komplikují život devíti obcím jižní Moravy, ve kterých téměř zabrzdily výstavbu. Jedná se přitom o vesnice ležící v atraktivním turistickém okolí Pálavských vrchů, kde by mnoho zájemců chtělo začít stavět. Postižené obce z okolí Pálavy dostaly počátkem roku vyrozumění od Odboru územního plánování a stavebního řádu v Mikulově, že platnost jejich územních plánu skončila. K překvapení všech se tak musely zastavit veškeré stavební práce, které probíhaly mimo zastavěné oblasti.

Se stavbou svého domu chtěla začít i Jana Rapantrolová, která v Klentnici koupila pozemek. Při vyřizování potřebné dokumentace ale narazila na propadlý územní plán: "Jsem z této situace zklamaná, protože budu

starosta Klentnice Roman Koprivňanský o kauze (zdroj: ČT24)

muset čekat další dva roky, než začnu stavět. Stejně tak je na tom několik dalších lidí. Je to pro nás zároveň v důsledku čekání prodražení celé stavby," uvedla.

Obce se už půl roku dohadují s krajem, kdo nese vinu za propadlou platnost územních plánů. „Plány vydává zastupitelstvo každé obce, tedy je to především na obci, která vydává příslušné vyhlášky, aby sledovala i příslušnou platnost,“ shrnul mluvčí Jihomoravského kraje Jiří Klement.

I když starostové svůj díl viny uznávají, kritizují přístup Odboru územního plánování Jihomoravského kraje, který ponechal každou obec svému osudu. „My, starostové jednotlivých obcí, si myslíme, že kraj by měl být pomocným metodikem. Odbor územního plánování a stavebního řádu kraje nám tuto skutečnost měl sdělit dříve, dokud šlo ještě něco dělat,“ postěžoval si za postižené obce starosta Klentnice Roman Koprivňanský (ČSSD). Jihomoravský kraj si ale stojí za svým stanoviskem, že podle zákona žádnou povinnost informovat obce o končící době platnosti územního plánu nemá.

Novou dokumentaci v řádu statisíců teď musí obce zaplatit ze svých rozpočtů. Další ztráty v obecních pokladnách, které jsou živeny zejména turismem, znamená i dvouleté období, během něhož nemohou pokračovat ve svém rozvoji. „Nové parcely pro stavby budeme zájemcům, kterých jsou desítky, moci nabídnout až někdy koncem roku 2012,“ shrnul Roman Koprivňanský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...