Brno - Představitelé některých obcí, které prozřetelně sledují demografický vývoj, se rozhodli rozšířit své školy. Reagují tak na nárůst dětí z takzvaného babyboomu, který se v české populaci konal v letech 2006–2010. Tehdy se po „hubených“ devadesátých letech narodilo velké množství dětí, které od letošního roku začaly nastupovat do škol. Obce nechtějí zaspat. Nechtějí, aby se opakovala situace nedostatku míst v mateřských školách, které se právě v devadesátých letech hromadně rušily. Později se kapacitní problémy narychlo řešily například dostavbou modulových prostor.
Školka na faře, kontejnerová školka postavená za 1 den nebo třeba mateřinka montovaná - obce a města zoufale vymýšlely, jak řešit babyboom a nedostatek míst. Teď se vlna předškoláků přelije o stupeň výš. A starostové si zase lámou hlavy. Tentokrát v okolí Brna, na Pohořelicku, Mikulovsku a Znojemsku.
„Podle demografické projekce bude počet školáků vzrůstat v Jihomoravském kraji až do roku 2020, takže není to otázka jen pár let,“ uvedla Helena Kratochvílová, ředitelka Krajské správy ČSÚ v Brně. A s tím se budou muset mnohé obce vyrovnat. A každá po svém.
Příkladem obcí, které nechtějí čekat, až „to přijde“, jsou třeba Lelekovice u Brna. Přistavěly část školy už loni. Lelekovičtí šli cestou montované moderní přístavby, která je se starou školou spojená tunelem. Populační nárůst se v obci projevil ještě dřív než jinde. Za posledních 5 let přibylo v obecní škole 40 dětí. A není to podle starostky jen tím, že se do Lelekovic stěhuje stále více lidí. „Před pár lety se prostě narodilo více dětí a ty chtějí u nás chodit do školy. Tak jsme jejich rodinám museli vyjít vstříc,“ uvedla ředitelka školy.
V Sokolnicích, kde chtějí otevřít nové učebny v příštím školním roce, už teď přistavují k základní škole celá tři patra za celých 24 milionů. „Řešíme tu situaci za minutu dvanáct. Musíme kapacitu navýšit o padesát procent. Dětí přibývá a nemají kam jinam do školy chodit,“ odůvodnil obrovskou investici starosta Sokolnic Jiří Životský. Pod rukama zedníků vznikají nové učebny, kabinety i družina. Už teď je škola v kritické situaci. Do 10 učeben se musí vejít 13 tříd žáků. A počet lidí v obci se každoročně zvýší asi o stovku.
Rousínov chce jít jinou cestou. Nechce přistavovat a muset si kvůli tomu brát mnohamilionový úvěr. Rád by získal pro potřeby školy prázdnou budovu bývalého nábytkářského učiliště. To se totiž sloučilo se slavkovskou integrovanou školou. V Rousínově zůstanou jen dílny pro praxi. Město jedná s krajem o převodu budovy. „Podle údajů z matriky se rodí v Rousínově o polovičku víc dětí než v předcházejících letech. Už nám tím pádem nebudou stačit dvě třídy, ale tři třídy v každém ročníku – to znamená, že každý rok budeme potřebovat od následujícího školního roku jednu třídu navíc,“ vysvětlil starosta Rousínova František Havíř.
