Colorito aneb krása benátské malířské školy

Na řemeslnou dokonalost a krásu pláten stvořených malíři  v Benátkách a okolí v 16. až 18. století vsadila nyní Moravská galerie v Brně. Výstava Colorito, která v brněnském Místodržitelské paláci potrvá až do května příštího roku, nabídne i tak slovutná jména, jako je Paolo Veronese, Francesco Bassano, Sebastiano Ricci, Francesco Guardi, Giovanni Antonio Pellegrini nebo Nicolo Bambini.

Nemusíte být jenom milovníky starých obrazů, abyste docenili dlouho opomíjené i téměř neznámé ukázky benátské malířské školy ze zámeckých sbírek. Nová expozice Colorito jich nabízí přesně jedenačtyřicet.  Výstavy starého umění jsou ostatně velmi žádané a módní ve všech velkých evropských městech. Stačí vzpomenout expozici renesančních portrétů v Berlíně, středověcí mistři pravidelně tvoří největší návštěvnické magnety v sousední Vídni.

Bude asi třeba zmínit, že název colorito znamená v češtině něco jako kresbu a způsob práce s barvou.  Odkazuje se tady k dobovému malířskému směru kolorismu, který stavěl barvu nad linii. Vystavené práce patří výhradně Benátčanům a jedná se vlastně o obrazy ze zámeckých sbírek na Moravě a ve Slezsku nebo fondů olomouckého arcibiskupství i v muzeích umění.  Kouzelné bude na výstavě také porovnávat zpracování různých témat, kterých je tady skutečně nepřeberně. V přízemních sálech Místodržitelského paláce narazíte na mytologické i náboženské náměty, historické výjevy, alegorie, obrazy s erotickým podtextem ale také ukázkový naturalismus.

K neviditelným kladům výstavy vlastně patří i fakt, že čtvrtina obrazů snesených ze zámeckých chodeb a salonů byla před vystavením restaurována. K nejvýznamnějším plátnům v expozici, která chce navodit atmosféru města plného kanálů, gondol a křivolakých benátských uliček, patří Portrét hraběte Collalto, který stvořil samotný Paolo Veronese. Zážitkem bude také Bambiniho Jupiter, Juno a Io ze zámku ve Velkých Losinách.  Mimořádný zážitek nabídne také veduta od Bernarda Bellota, známého pod přezdívkou Canaletto, ale také obraz  Francesca Bassano, jehož dílo Ecce homo vzniklo jako součást pašijového cyklu pro kostel v Brescii.

Návštěva brněnské výstavy tak vlastě zlomkovitě může suplovat zážitek z obrazáren ze zámků ve Valticích, Náměšti nad Oslavou, Jaroměřicích nad Rokytnou či Velkých Losinách. A pokud máte v malířském umění rádi melancholii, zamlženost a náladovost, budou na vás podobné nálady v expozici Colorito doslova proudit. S naznačenou atmosférou totiž pracovala právě jedinečná benátská malířská škola, která odrážela ducha města otevřeného díky mezinárodnímu obchodu světu, ale také izolovaného v jakési ostrovní uzavřenosti. V Benátkách totiž chyběly antické památky, jimiž se jinak inspirovali všichni italští umělci a zdejší malířství od konce 15. století vyvíjelo zcela samostatně a na vlastních základech.  Tato jedinečná umělecká svéráznost, rukodělná perfekce a také omamná atmosféra vyzařující z těchto starých pláten představuje hlavní devizy výstavy Colorito, jejíž návštěva bude zážitkem nejen pro příznivce starého umění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...