Praha - Několik českých humanitárních organizací, včetně Člověka v tísni, vyhlásilo veřejnou sbírku na pomoc Bangladéši. Přes jeho jižní část se minulý týden přehnal cyklon Sidr. Vyžádal si tisíce mrtvých, odhaduje se, že miliony lidí navíc zůstaly bez střechy nad hlavou. Češi tak mají opět možnost přispět finančními prostředky obětem katastrof.
Žádná česká humanitární organizace v Bangladéši nepůsobí, spolupracují s jinými spolky, které zde fungují dlouhodobě a mají tak bohaté zkušenosti s tamějšími podmínkami. Tyto se účastní záchranných prací a nejlépe vědí, co je třeba. „My v současné době spolupracujeme s irskou organizací Concern, působící v Bangladéši zhruba dvacet let, která se už od soboty podílí na záchranných operacích na jihu,“ popisuje Marek Štys z Člověka v tísni.
Tato společnost pořádá finanční sbírku: „Materiální sbírku nepřipravujeme, a to z důvodu že nejsme na místě. Na takovéto případy se připravujeme tím, že máme asi pět partnerských humanitárních organizací, jejich prostřednictvím zajišťujeme pomoc. Uvolnili jsme půl milionu korun, které jsou na místě již k dispozici. Současně jsme vyhlásili sbírku SOS Bangladéš,“ popisuje aktivitu společnosti Člověk v tísni Marek Štys.
Česká pobočka humanitární organizace Adra spolupracuje s Adra Bangladéš: „Na místě jsou také odborníci z Adra International, my jsme nabídli jednoho našeho experta a pořádáme také sbírku a již nyní jsme uvolnili milion korun na přímou pomoc postižené oblasti. Lidé také mohou posílat dárcovské SMS,“ uvádí výkonný ředitel humanitární organizace Adra Jan Bárta.
Po cyklonu Sidr zůstává bez přístřeší několik milionů obyvatel: „Velkým problémem jsou v Bangladéši poničená obydlí, je to i z důvodu špatné kvality místních domů. Navíc si všichni musí uvědomit, že na území jako je bývalé Československo, žije na sto padesát milionů lidí,“ dodává Bárta. Finanční pomoc už přislíbila Evropská unie a Spojené státy ve výši milionů dolarů. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg během své pracovní návštěvy Indie rozhodl o uvolnění 1,5 milionu korun.
Tamější úřady se co nejrychleji snaží zprůjezdnit silnice, aby se pomoc mohla dostat i do nepřístupných oblastí. Záchranáři se obávají, že špatné hygienické podmínky a nedostatek léků povede ke vzniku epidemií.
