Brno - U brněnského krajského soudu dnes začal dlouho očekávaný proces s pětačtyřicetiletým Borisem Ingrem obviněným z vraždy své manželky, spisovatelky Simony Ingrové. Coby autorka románů pro ženy je známá pod pseudonymem Monyová. K motivu činu se Ingr až dosud nevyjádřil. Za vraždu mu hrozí až 18 let vězení. Kdy by mohl padnout verdikt, se zatím neví.
Boris Ingr poprvé veřejně promluvil o smrti spisovatelky Monyové
Boris Ingr dnes ráno dorazil na soud sešlý a výrazně pohublý. Část jednání bude vzhledem k zájmům rodiny neveřejná. Soud si na dnešek naplánoval výslech pěti svědků, ve čtvrtek mají následovat výpovědi soudních znalců.
Vážným zraněním žena na místě podlehla
Spisovatelka zemřela počátkem loňského srpna. Její rodinný dům v brněnské městské části Obřany tehdy navštívil manžel, s nímž se před tím rozešla. V té době se v domě zdržoval i jejich sedmiletý syn, jenž byl asi svědkem tragické události.
Ingr uvedl, že na kritický den měli s manželkou domluvenou schůzku v restauraci kvůli jeho stěhování. Tvrdí ale, že nic ze zásadních momentů večera, kdy došlo ke tragédii, si nepamatuje. „Vybavuji si jen pár mžiků. A pak jak ležím a nějaká paní mě ošetřuje. Tady jsem se dozvěděl, že manželka je mrtvá,“ řekl Ingr u soudu.
„Není to pravda, věděl, co dělá. Normálně jsme s ním mluvili, byl při vědomí,“ oponovala ošetřující lékařka záchranné služby. „Když nás policisté volali do domu, že tam leží pobodaná žena, křičel na nás, ať zachráníme ji a na něj ať se vykašleme,“ dodala.
Ve svých výpovědích u dnešního soudu Ingr často tápal a pletl více věcí dohromady. Připustil, že v té době více pil a zároveň bral léky, které se s alkoholem kombinovat nesmí.
Výpověď Gabriely Ondráčkové, která chodila hlídat syna Ingrových
„V ten den jsem přijela asi o půl druhé, abych pohlídala kluka. Ingrová potom jela na schůzku s Ingrem. Když se vrátila, byla smutná, tak jsme si řekly, že si uděláme pěkný večer. Všichni tři jsme seděli na dvoře, poslouchali hudbu. Po půl deváté přijel pan Ingr, že chce jít uspat syna. Ingrová mu to první nechtěla dovolit, ale pak si to rozmyslela. Odešel s klukem do domu, my zůstaly na dvorku. Ingrová pak šla sama nahoru. Slyšela jsem hádku. Snažila jsem se to nevnímat. Pak hádka ustala a Ingrová přišla na dvůr s chlapcem a řekla, že Ingr vyskočil z okna, že musí se sousedem zjistit, co se stalo. Mezitím jsem byla s dítětem. Najednou přijela zásahovka, vykopli dveře, šli nahoru. To jsem už nevěděla, co se děje.“
Podle nejpravděpodobnější verze neštěstí Ingr manželce řekl, že jde za synem. Vznikla bouřlivá hádka. „Obviněný napadl manželku s úmyslem usmrtit ji. Zavražděná nejprve utržila ránu tupým předmětem do čela a následně pak četné bodné rány kuchyňským nožem,“ popsala tragédii v obžalobě státní zástupkyně Iveta Eichlerová. Kvůli mnoha velmi těžkým zraněním na místě zemřela.
Výpověď Borise Ingra u soudu:
„O smrti manželky jsem se dozvěděl až z usnesení, které mi bylo předáno v nemocnici. Nemohl jsem tomu věřit. Vůbec jsem netušil, co se kritický den událo. S její smrtí jsem se velice těžko smiřoval. Všechno kolem mi bylo jedno. Stav jsem konzultoval s psychiatrem a psychologem. Psycholog mi vysvětlil, že věc nemám pouštět z hlavy. Začal jsem objevovat nesrovnalosti ve vyšetřování. Věděl jsem, že se manželka poranila na hlavě v místě, kde jsem ji měl udeřit. Zranění mohlo být způsobeno dříve.“
Ingr v době činu skočil dvakrát z okna v prvním patře. Zranil se, ale přežil. Po prvním skoku se vrátil do domu. Nelze vyloučit, že ještě tou dobou mohla Monyová žít a zemřela krátce před druhým skokem svého manžela z okna. Ingr se ze zranění způsobených skokem z okna vyléčil a pak nějaký čas pobýval na psychiatrii věznice v Brně-Bohunicích. Poté byl přemístěn do cely.
Podle Ingra Monyová trpěla depresemi a vyhrožovala sebevraždou
Manželství Ingrových procházelo podle jejich známých bouřlivým vývojem. „V posledních letech jsme měli italskou domácnost,“ připustil u soudu Ingr. „Vyvrcholilo to po dovolené na Kubě. Říkala mi, že není spokojená a myslí si, že jsem nevěrný. Že se mi líbí mladé holky. Měla pocit zneuznání a nenechala si to vymluvit. Chtěla si vzít prášky a spáchat sebevraždu,“ uvedl.
Podle něj byla Monyová v posledních letech žárlivá a podezřívavá. Manžela donutila podstoupit test na detektoru lži, aby ji přesvědčil, že s novou spolupracovnicí nemá milenecký poměr. Spisovatelka měla prý také neustále pocit, že je s ní Ingr, v posledních letech vydavatel jejích knih, pouze pro peníze. „Viewegh dostává polovinu z výdělku, tedy 20 procent z prodejní ceny. Já manželce posílal všechno, takže zhruba 40 až 45 procent, bylo ale třeba platit daně a podobně. Manželka se divila, kolik všechno stojí,“ tvrdí Ingr.
Boris Ingr:
„Často jsme se hádali a potyčky byly oboustranné. Někdy mě i vyhodila. Někdy do mě ve vzteku začala bušit, což jsem jí oplatil třeba fackou. Vyžadovala to. Nesnášela, když jsem jen tak beze slov odešel. To podle ní bylo ze všeho nejhorší. Píše o tom i v knize Konkurz na milence.“
„Většinou jsem nevěděl, co dělat. Nechápal jsem, co se děje, co je podstatou, proč je naštvaná. Manželka často psala v knihách, co udělá. Jako by si to na tom předem testovala a dodávala si tím odvahu. V roce 2011 se tyto problémy stále více vyhrocovaly.“
„Nechtěl jsem se hádat před synem. Viděl jsem na něm, že mu to nedělalo dobře. Ona ale říkala, že jen ať to vidí, že rodiče mají konflikt. Syn ale vždycky říkal – rodiče se perou, ne táta bije mámu.“
Před smrtí prý Monyová zhubla na 40 kilogramů. Informace o domácím násilí policie nepotvrdila, přesto smrt Monyové vyvolala celospolečenskou diskusi o tomto problému.