Banderovci - vrazi nebo zoufalci?

Praha - Jaké byly osudy povstalců, zvaných podle svého velitele banderovci, a jak se probíjeli přes Československo na západ? Byli to masoví vrazi, nebo jen zoufalí lidé, kteří bránili svou svobodu? Můžeme dnes konečně posoudit, kdo skutečně byli a kdo byl jejich vůdce Stepan Bandera? Možná Vám na tyto a třeba i další otázky odpoví ojedinělý dokument České televize.

Těsně po druhé světové válce prchalo přes Československo několik stovek banderovců. Jejich vlast, Ukrajinu, ovládl Stalin a oni se chtěli probít do americké zóny vlivu. Československá armáda na ně uspořádala hon a nastupující komunistická moc jejich útěk přes hranice dokázala zúročit ke svým cílům.

Kdo ale skutečně byli lidé, kteří se během války byli schopni spojit s Hitlerem a kteří vraždili české i polské obyvatelstvo na Ukrajině? A za co vlastně skutečně bojovali? Televizní studio Ostrava natočilo dokument, který vyvolává řadu emocí. Přináší svědectví dosud žijících banderovců, ale i těch, kteří na Ukrajině přečkali jejich řádění. Českoslovenští vojáci vzpomínají na nerovný boj s daleko zdatnějším protivníkem, v němž umírali. V dokumentu hovoří čeští i ukrajinští historikové a objevují se unikátní dobové filmové záběry.

Dokumentární film Banderovci vstupuje na tenký led. Hledá odpověď na otázky, které jsou i na samotné Ukrajině velmi citlivým a výbušným politickým tématem. Vypráví příběhy lidí, které utrpení pod stalinistickým režimem přimělo ke krajním činům, a pokouší se českému divákovi bez ideologických předsudků přiblížit, kdo byli stoupenci Stepana Bandery.

Nový dokument o ukrajinských nacionalistech, kteří si až příliš pozdě uvědomili, že bojovali předem ztracenou válku, natočil režisér Aleš Koudela. Zabývá se i epizodou, kdy se skupiny banderovců probíjely přes Československo na západ.

Dokument se věnuje době, kdy se skupiny banderovců probíjely přes československé území. Chtěli se dostat na území spravované západními velmocemi se zoufalým poselstvím: Válka pokračuje, pomozte nám!

Stepan Bandera, který za druhé světové války bojoval za nezávislost Ukrajiny, proti Sovětskému svazu i za cenu spojenectví s nacistickým Německem, je v západní části Ukrajiny stále považován za hrdinu. Po druhé světové válce, když byli stoupenci Bandery poraženi Rudou armádou, se zbytky povstalců probíjely přes tehdejší Československo a Rakousko do americké zóny v obsazeném Německu. Pro československou armádu byly boje s banderovci největším poválečným střetnutím do té doby. Padlo v nich 49 československých vojáků, i tak ale v roce 1947 na západ proklouzlo 210 povstalců. Když zjistili, že nikdo nemá zájem jim pomáhat, rozešli se s pocitem křivdy do všech koutů světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...