AVÍZO: Víkend na zámku v Mníšku pod Brdy

Zámek Mníšek pod Brdy je otevřen i v zimě a návštěvníkům nabízí prohlídky reprezentačních sálů i soukromých pokojů a o víkendech navíc také kostýmovanou prohlídku jako návrat do první republiky. V místnostech čeká na návštěvníky mnoho zajímavých předmětů, mezi které patří například kratiknot. K čemu byl potřeba?

Sloužící opatrně posunul schůdky pod lustr plný svíček a chystá se vylézt až nahoru. Několikahodinová večeře skončila a panstvo se z jídelny přesunulo za další zábavou. Teď je čas na jeho povinnosti. Sluha obchází celý zámek a v prázdných komnatách zhasíná svíce. Ponejprv na lustrech, to trvá nejdéle, a posléze ve svícnech umístěných na stolech, rozích nábytku a skříní i těch, co jsou na stěnách. Musí přitom dávat bedlivý pozor, aby ani jiskřička nepadla, kam nemá, a nezpůsobila neštěstí. To ale není jediná věc, o kterou se stará. Musí také upravovat délku knotů a zkracovat je. Proč? Přece když je knot moc dlouhý, plamen je větší a svíčka rychleji vyhoří. Hlídat spotřebu svící je také jeho starostí, má přísný limit, který nesmí překročit. A jaký pracovní nástroj sluha používá? Na všechno mu stačí takzvaný kratiknot, který vypadá jako zvláštní nůžky. Ve Velké slavnostní jídelně mníšeckého zámku mohou návštěvníci tento nenápadný, ale zajímavý předmět také objevit. Dřív se mu říkalo štipec, protože štípá knoty. Bývá opatřen malým prostorem, do kterého odpadávaly ustřižené žhnoucí konce knotů, a některé luxusnější exempláře dokonce nožičkami proti ušpinění nábytku, na kterém stojí. Myslíte, že u nás kratiknot v jídelně poznáte?

Kratiknot není jediným zajímavým předmětem, který je na zámku k vidění. V přilehlé místnosti fungující původně jako přípravna jídel můžete například rozpoznat lis na vymačkávání citronů, velkou servírovací lžíci nebo kuriózní cestovní kalamář. O víkendech mají návštěvníci možnost přijít si prohlédnout mníšecký zámek i v zimě. Zajímavé předměty a exponáty neuvidí jen v reprezentačních sálech, kam kromě zmíněné Velké jídelny a přípravny patří například i kaple, knihovna nebo společenský sál, ale také na okruhu nabízejícím návštěvu soukromých pokojů, ve kterých bydleli ještě poslední majitelé v době první republiky. Do těchto prostorů je možné se podívat i prostřednictvím speciálních Prvorepublikových prohlídek s vnučkou paní hraběnky. Tyto kostýmované prohlídky se konají o víkendech, a to pouze na rezervaci, a dozvíte se na nich zajímavosti o životě na zámku v době mezi světovými válkami, kdy tu ještě bydlela hraběnka Terezie Kastová s manželem.

O víkendu 24. a 25. ledna jsou připravené speciální prohlídky i pro děti. Na Pohádkových prohlídkách s princeznou Aničkou je čeká procházka jídelnami a salonky a povídání o pohádkách. Jestlipak děti poznají, jaké pohádky se jim v místnostech schovaly? Navštívit mohou i Kouzelné sklepení a výtvarnou dílnu. Tam je čeká od 13:30 do 16:30 malování na hrníček, barvení odlitku zámku nebo hlavy skřítka, a kdo bude chtít, možná si bude moci vyrobit třeba i malé strašidýlko.

Pohádkové prohlídky začínají v sobotu i neděli od 14:00 a 15:15 hodin a místa je lepší si rezervovat na tel. č. 318 590 261.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...