Darney (Francie) - Poslední červnový den se už tradičně vzdává hold ozbrojeným silám České republiky - armáda slaví svůj oficiální svátek. Oslavy probíhající po celé zemi mají kořeny v přísaze legionařů z roku 1918. Ta potvrzuje právo Čechů a Slováků na samostatnost a vlastní stát. Na planině nedaleko francouzského městečka Darney se tehdy shromáždilo na 6000 legionářů, aby přísahali věrnost vznikající republice. Na přehlídku přijela řada oficiálních hostů. Mezi nimi byl například budoucí ministr zahraničí Edvard Beneš, představitelé Československé národní rady a francouzský prezident Raymond Poincaré.
Ten jménem své země uznal právo Čechů a Slováků na samostatný stát a jednotce předal jako dar od města Paříže červenobílý prapor zhotovený na návrh malíře Františka Kupky. V následujících dnech se českoslovenští vojáci přesunuli na frontu, kde se v září a říjnu 1918 zapojili do těžkých bojů. Památník u východofrancouzského městečka Darney, kde vznikla první československá jednotka, zdobí od té doby v tento slavnostní den pamětní desky.
Památník francouzsko-československého přátelství měl být původně slavnostně odhalen krátce před druhou světovou válkou, v roce 1938 tomu ale zabránily mnichovské události. Nacisté o dva roky později dvaatřicetimetrový pylon z červené žuly s československým státním znakem a francouzským lotrinským křížem rozbili. Pomník byl obnoven až o 30 let později zásluhou generální rady departementu Vogézy a krajanů.
Památník měl být odhalen v září 1968, ceremonie se však neuskutečnila kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Ke slavnostnímu odhalení došlo až o deset let později, a to za přítomnosti zástupců Francie a krajanských organizací.
Místo kamene byl na obnovený památník použit stříbřitý kov. Pylon získal podobu pěticípé vysoké špice. V říjnu 1992 měl být pomník představen bývalému prezidentovi Václavu Havlovi. Slavnost tehdy ale znemožnily události kolem rozpadu federace Čechů a Slováků. Den armády tak vyhlásil prezident až v únoru 2002.
