Praha - Gymnaziální profesor Alois Herout, který zemřel 26. listopadu 1943, byl spoluautorem původní československé těsnopisné soustavy nazývané Heroutova - Mikulíkova těsnopisná soustava. Soustava, která byla zavedena do škol v roce 1921 a během několika let byla přeložena dokonce do dvanácti jazyků, se jen s malými změnami používá dodnes.
Alois Herout se narodil 17. listopadu 1860. Po maturitě na akademickém gymnasiu vystudoval klasickou filologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde získal doktorát z filozofie. Poté působil jako středoškolský profesor a ředitel. Již na gymnáziu se začal Herout věnovat těsnopisu, a to tehdejšímu Gabelsbergrovu převodu. Ve dvaceti letech pak složil zkoušku z komorního českého i německého těsnopisu a za dva roky poté i zkoušku učitelskou.
V roce 1891 byl Herout zvolen členem Vědeckého sboru těsnopisného, čímž odstartovala jeho oficiální vědecká činnost v tomto oboru. Sbor, jehož se stal o několik let později jednatelem a od roku 1906 až do rozpuštění sboru předsedou, usiloval o zdokonalení Gabelsbergrovy těsnopisné soustavy a přizpůsobení jí k českému jazyku. Herout po několikaletém bádání předložil sboru 27. dubna 1919 svůj „Nový těsnopis český“, který byl ostatními členy prohlášen za nejlepší. Herout se poté spojil s autorem druhé nejzdařilejší soustavy, Mikulíkem, a společně se snažili vytvořit soustavu pokud možno nejjednodušší, nejrychlopisnější, přesnou a důslednou. Společnou dokončenou práci předložili autoři dne 9. května 1920 pod názvem „Původní rychlopis československý“.
Heroutova - Mikulíkova těsnopisná soustava byla 23. dubna 1921 ministrem školství a osvěty schválena a následně zavedena do škol místo dosavadního převodu soustavy Gabelsbergrovy.
