jl strana 2 z 3

Je to jeden z nejsledovanějších ceremoniálů na světě. Zvláštní směs pevných tradic, důstojnosti, ale i nefalšované politické show. Budoucí hlavy států na tento jediný den neváhají vyčlenit desítky milionů dolarů. Při inauguracích padala slavná slova doprovázená ovacemi, ale i protesty. Následující text přináší střípky z jejich historie. Prezidentské inauguraci se po celý den bude v pravidelných vstupech věnovat i ČT24. Od 17:00 a 20:00 je připraveno speciální vysílání.

Na den přesně před pěti lety, v pátek 13. ledna 2012, u břehu italského ostrova Giglio neslavně skončila cesta výletní lodi Costa Concordia. Luxusní 290 metrů dlouhou loď v hodnotě 450 milionů eur (zhruba 12,4 miliardy korun) s bary, divadlem, kinem nebo bazény poslal nerozvážným manévrem ke dnu dnes šestapadesátiletý kapitán Francesco Schettino. Za více než třicítku obětí havárie mu soud udělil 16 let vězení.

Barack Obama si pro poslední projev, rozloučení se svými stoupenci a symbolickou tečku za osmi lety prezidentského mandátu vybral domovské Chicago. „Chci poděkovat za tuto neuvěřitelnou pouť, oslavit, jak jste během osmi let změnili tuto zemi k lepšímu, a nabídnout pár myšlenek, kudy jít dál,“ vzkázal Obama na webu Bílého domu svým příznivcům ještě před úterním vystoupením.

Jak by mohl vypadat budoucí kampus Univerzity Karlovy na Albertově, ukazuje výstava v Křížové chodbě Karolina a nyní také na webu ČT24. Představuje architektonické návrhy z prvního i druhého kola architektonické soutěže včetně vítězného od studia „Znamení čtyř – architekti“. Druhou cenu získalo studio Atelier M1 architekti.

Zatímco v Evropě zuřila koncem roku 1941 válka již přes dva roky, mohly se Spojené státy stále ještě těšit z míru. Již od jara se sice po přijetí Zákona o půjčce a pronájmu nedalo hovořit o úplné neutralitě USA, které dodávaly zbraně zejména do vzdorující Británie, drsná realita bojiště ale zůstávala běžným Američanům na hony vzdálena. Situaci změnil až 7. prosince 1941 překvapivý japonský útok na vojenskou základnu Pearl Harbor na Havajských ostrovech.

Kuba truchlí. Statisíce lidí s vlajkami, květinami a portréty zamířily k památníku národního hrdiny Josého Martího na havanském náměstí Revoluce, aby uctily památku zesnulého vůdce Fidela Castra.

Zkušená politička versus zkušený podnikatel. Spolu tvoří jeden z nejstarších uchazečských párů v historii. Jestli ale někdo předpokládal džentlmenský souboj, oba ho vyvedli z omylu. Kampaň plnou skandálů a osobního napadání provázely neméně vyhrocené emoce na mítincích. Připomeňte si poslední měsíce Donalda Trumpa i Hillary Clintonové očima fotografů.

Dlouho na světě neměla sobě rovnou. Za necelý týden překoná transsibiřská magistrála 9 tisíc kilometrů, dva kontinenty, 90 měst, 16 řek a 14 ruských oblastí. I když po celé délce magistrály platí ve vlaku moskevský čas, její náročná trasa překonává osm časových pásem. Přímé spojení mezi Moskvou a Vladivostokem funguje v kompletní podobě přesně 100 let.

Je planetou, kterou lidstvo mohlo dosud poznat nejvíce, a přitom se právě s ní pojí snad nejvíce mýtů, více či méně nadějných očekávání. Historie výzkumu Marsu - včetně neúspěšných pokusů - je stará půlstoletí. Poprvé se s jeho povrchem mohla detailně pochlubit přesně před 4 dekádami sonda Viking 1. Na Marsu pořídil na 55 tisíc snímků, stejné číslo pak z jeho oběžné dráhy. Futurologické vize o Marsu jako druhém domovu lidstva se rodily právě tehdy – 20. července 1976.

Na výstavišti v Holešovicích se koná festival asijských jídel Asiafest. Návštěvníci mohou ochutnat specialisty z thajské, japonské nebo vietnamské kuchyně. Součástí akce je také kulturní program – ukázky tradičního tance, zpěvu, módy nebo bojových umění.

Rok jako byl ten letošní, jsme dosud nezažili, připustila ve svém bilančním projevu německá kancléřka Angela Merkelová. V Evropě se s plnou tíhou projevily vážné krize současnosti. Kvůli občanské válce v Sýrii a bezpečnostním hrozbám v dalšíh zemích zamířily na starý kontinent stovky tisíc uprchlíků v naději na lepší život. Největší dosavadní projekt EU – společnou měnu – vážně ohrozily finanční potíže řecké ekonomiky. A údery teroristů v samotném srdci Evropy přivedly ke společnému jednacímu stolu rozhádané velmoci. To vše ve fotografiích agentury Reuters.

Méně tradiční výběr událostí a fenoménů, které provázely pomalu končící rok 2015 – a přitom často nebyly na špici veřejného zájmu. Podívejte se na výsek pozitivních či tragických příběhů i zajímavostí tak, jak je během roku zachytil fotoeditor webu ČT24.

Stěhování národů. Rok 2015 přinesl největší uprchlickou krizi od konce druhé světové války. Z válkou zmítané Sýrie a okolních států, kde dosáhla situace v přeplněných uprchlických táborech zoufalých rozměrů, se vydaly do Evropy stovky tisíc lidí. Někteří v naději na nový život, jiní v přesvědčení, že se jednou do své domoviny vrátí. Společně se Syřany se do uprchlického proudu přidali Pákistánci, Afghánci, Eritrejci, ale i občané Balkánu. Humanitární organizace varují, že migrační krize, která postavila Evropu před jeden z nejtěžších úkolů její novodobé historie, nepoleví ani příští rok.

„Ať žije republika,“ uzavřel viditelně otřesený francouzský prezident svůj projev. Francois Hollande mluvil k národu pozdě v noci 13. listopadu, jen několik desítek minut po řádění skupiny atentáníků v Paříži. Připravili o život 130 lidí. Poté, co v lednu útočníci postříleli část pařížské redakce časopisu Charlie Hebdo, si nikdo nedokázal představit, že se hrůza do města nad Seinou tak brzy vrátí. Bezpečnostní rizika, o kterých se dosud v Evropě jen mluvilo, se stala každodenní realitou. K oběma útokům se přihlásil Islámský stát, který dál pokračoval ve svém brutálním tažení Sýrií a Irákem. Rok 2015 byl rokem poznamenaným terorem a násilím – to vše ilustrují snímky agentury Reuters.

Země, kde své mistrovství rozvinul automobilový konstruktér Hans Ledwinka a která dala světu – přes všechny kontroverze – Ferdinanda Porscheho, se může pochlubit i dalšími kdysi zvučnými jmény motorismu. Mezi ty pozapomenuté patří Albin Hugo Liebisch, rumburský rodák, který proslul jako tvůrce mohutných motocyklů značky Čechie. Říká se o nich, že to byly nejdelší sériově vyráběné motorky v historii. Liebisch zemřel vyhnán z vlasti a pozapomenut před půl stoletím – 9. listopadu 1965 v Pasově.

Týden uplynul od okamžiku, kdy do tunelového komplexu Blanka vjela po čtyřech letech odkladů první auta. Po samotném svezení tunelem dávali řidiči najevo spokojenost, na některých místech však změny související s otevřením Blanky zkomplikovaly dopravu. Špatný vliv má tunelový komplex především na některé hlavní tahy v Praze 6, ulevila naopak Praze 7, ale také v centru.

Průvod 35 tramvají od koněspřežného vozu z roku 1886 po čerstvě dodanou zástupkyni inovované série tramvají Škoda 15T projel Prahou. Připomněl tak 140. výročí od otevření první koněspřežné dráhy v Praze. Průvod představil historii pražských tramvají prostřednictvím provozuschopných exponátů ze sbírek muzea dopravního podniku i vozy, které provoz ve městě zajišťují dnes.

Každý den riskují stovky migrantů život ve snaze dostat se na vysněné britské území. Další tisíce v okolí přístavu Calais čekají na svou šanci. Zoufalost živená touhou po lepším životě nabízí mnohdy výjevy, které hovoří samy za sebe. Jak vypadá život uprchlíků v permanentní nejistotě, ukazuje následující galerie.

Luxusní značky vozů Rolls-Royce a Bentley nehledě na věk, stav či hodnotu si už druhým rokem dávají dostaveníčko v Panské zahradě na Starém Špejcharu v Praze - Dubči. K vidění byly vedle historických veteránů i nejnovější limuzíny tuzemských i zahraničních vlastníků. Ke srazu se připojily i další věhlasné stáje např. Jaguár, Harley Davidson nebo Praga. Na přehlídku šlechticů mezi automobily se podívejte v následující galerii.

Galerie hlavního města Prahy a Židovské muzeum v Praze připravily výstavu snímků z takzvaného Osvětimského alba. Unikátní dokument o holokaustu zahrnuje fotografie pořízené přímo nacisty v roce 1944 a náhodně nalezené po válce. Působivé snímky budou vystaveny v Domě fotografie v Revoluční ulici do 20. září. Podívejte se na galerii:

Zničené město duchů - tak vypadaly Drážďany po konci druhé světové války. Několik měsíců předtím zažily totiž nálet Spojeneckých bombardérů, které zabily téměř desetitisíce lidí a historické centrum saské metropole téměř srovnaly se zemí. Dnes po 70 letech od ohnivé bouře dělají Drážďany za válečnou minulostí tlustou čáru a snaží se získat zpět své dřívější označení - Florencie na Labi.

Ostrava – Kam se poděli všichni ti horníci, vozíky s uhlím a hustý černý dým nad městem? Útlum hornictví, kterým Ostrava žila od 19. století, znamenal v polistopadovém vývoji města zásadní změnu. Jak se na pohled změnila kovárna socialismu, kde v dolech, hutích a železárnách pracovala většina obyvatel? Ostravský dokumentární fotograf Květoslav Kubala zachycoval život ve městě od konce války a v jeho posmrtně vydané dvoudílné publikaci Mizející Ostrava je hornická minulost vidět téměř na každém snímku. Fotografa webového portálu České televize Jan Langera inspirovaly ke srovnávacímu pohledu na místa a lidi Ostravy. Zvláště ho zaujaly fotografie z šedesátých let. Podívejte se na fotogalerii.

Změna politického systému po roce 1989 přinesla řadu změn i v podobě českých měst. Na jejich tváři se projevila řada plastických i kosmetických úprav, ale i mnoho šrámů, které způsobil divoký a mnohdy nezřízený urbanistický vývoj. Ideologické pomníky zmizely nebo byly nahrazeny kašnami a moderním uměním. Některé stavby reálného socialismu ustoupily novodobým multiplexům a administrativním centrům, historická náměstí prošla rekonstrukcemi, veřejná prostranství byla polidštěna, propagandistická hesla nahrazena konzumními, šedivé paneláky dostaly barevný kabát.

Letos v listopadu uplynulo 7 let od chvíle, kdy Evropský soud ve Štrasburku uznal žalobu 18 romských žáků z Ostravy, kteří Českou republiku obvinili z diskriminace ve vzdělání. Česko je od té doby pod drobnohledem Evropské komise a v současnosti připravuje zákon, který by zabránil zneužívání institutu praktických škol, kam jsou často bezdůvodně odsouvány především romské děti. Základní škola Marie Curie-Sklodowské v Jáchymově propaguje už několik let tzv. inkluzivní vzdělávání, tedy nárok na normální školu v hlavním vzdělávacím proudu nejen pro děti z romských rodin, ale pro všechny s lehkým handicapem psychickým, fyzickým nebo sociálním. Jakým způsobem? Dozvíte se v následující fotogalerii.