jl strana 3 z 3

Železná opona spadla pro Čechy před 25 lety - od 4. prosince 1989 mohli totiž Češi do Rakouska přijet bez víza. Skončila tak doba nejen mnoha pokusů o přechod zelené hranice, ale také o násilné proražení hraničních bariér či prolomení ozbrojených hlídek na hraničních přechodech. Více se dozvíte v následující galerii z vyšetřovacích spisů Archivu bezpečnostních složek.

Vzpomínáte na povinné vlaječky v oknech, poloprázdné výlohy s bustami státníků, fronty na cokoliv nebo betonovou panelstory novopečených sídlišť? Výstava „25 obrazů tehdy a teď“, která je od 25. listopadu k vidění v prostorách Úřadu městské části Praha 2, připomíná dobové pohledy do ulic normalizační Prahy ve srovnání s identickými pohledy na stejná místa dnes. Expozici připravila platforma Bez komunistů.cz ve spolupráci s dokumentárními fotografy, kteří zaznamenávali život v Praze v 80. letech. Prohlédněte si kontrasty všedního života před 25 lety a dnes v následující galerii na fotografiích Lubomíra Kotka.

Pondělní 25. výročí listopadu 1989 vyhnalo v Praze do centra města tisíce odpůrců Miloše Zemana, ale i lidi, kteří si chtěli toto výročí připomenout. V ulicích vlály nejen vlajky, ale i stovky červených karet pro prezidenta, kterého na Albertově  při projevu po boku jeho protějšků z Visegrádské čtyřky demonstranti vypískali. Vzduchem létala vajíčka a Prahou zněla staronová hesla, jako např. Miloše do koše. Městem prošel satirický průvod s alegoriemi na současnou politickou situaci. O kus dále se mlčky vzpomínalo na Václava Havla. Podívejte se v následující galerii, jak vypadal státní svátek čvtrtstoletí poté…

Před pětadvaceti lety se právě v těchto dnech začala psát novodobá historie české demokratické společnosti. Po brutálním policejním zásahu proti studentům na Národní třídě zaplnily ulice davy demonstrujících. Během týdne masových manifestací a stávek totalitní režim v ČSSR po 40 letech vlády padl. Jaká byla atmosféra listopadových dní roku 1989 v ulicích i v zákulisí ohnisek sametové revoluce? Podívejte se v následující fotogalerii.

S nástupem komunistického režimu po únoru 1948 se pro obyvatele Československa uzavřely hranice se Západem. Česko-bavorská hranice v délce 357 km byla vedle vnitroněmecké a Berlínské zdi nejstřeženější hranicí Východního bloku. Předkládáme svědectví, jak viděli zónu zakázaného pásma a její strážce zpravodajci ze západoněmecké strany. Fotografie pocházejí z archivu důstojníka Bavorské pohraniční policie Reinholda Balka, které portálu ČT24 poskytl profesor Tomáš Jílek.

Zpět ke kořenům. Tak vypadá záměr pražského magistrátu obnovit tradice ve Staroměstské tržnici. Plány na rekonstrukci téměř zapomenutého prostoru v pasáži mezi ulicemi Rytířská a 28. října v centru Prahy oživily konkrétní návrhy na staronovou podobu interiérů. V nich by se měly usídlit také první celoroční farmářské trhy s domácími produkty, které novorenesanční budova vzala již před sto lety pod svou střechu.  Do historie místa se podívejte v následující fotogalerii:

Praha - Fotografie praporů, pod kterými českoslovenští vojáci bojovali na frontách první světové války, připomínají výročí začátku války a vzniku legií. Výstavu Češi pod prapory Velké války si můžete prohlédnout od středy 15. října před Lichtenštejnským palácem na pražské Kampě. Ukázky najdete v galerii:

Nová scéna Národního divadla v Praze představila v den výročí smrti Anny Politkovské, ruské novinářky a odpůrkyně Vladimira Putina, výstavu "Příběhy bez konce. Beztrestné násilí na severním Kavkaze". Výstava formou komiksu zprostředkovává dvanáct skutečných lidských příběhů, které zachycují současnou situaci v oblasti lidských práv. Výstavu připravila organizace Člověk v tísni a potrvá do 18. října. Na ukázky se podívejte v následující galerii.

Berlín - Dnes slaví Německo Den sjednocení, právě 3. října 1990 totiž ze dvou německých států vzniklo jedno Německo. Jak vypadaly německo-německé hranice tehdy a jak dnes? Na tuto otázku odpovídá unikátní archiv německého fotografa Jürgena Rittera. Kvůli svému projektu „Hranice - dříve a nyní“ po pádu Berlínské zdi znovu objel místa, kde dříve vedla ostře střežená hranice mezi uměle rozdělenými německými státy. Podívejte se na některé jeho snímky.

Byť základy pokládal již král Jan Lucemburský v roce 1344, lidé poprvé pražskou katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha mohli spatřit až 28. září 1929. O její rozvoj se významně zasloužil Karel IV., který z Francie povolal architekta Matyáše z Arrasu, v jehož práci pokračoval Petr Parléř. Stavba ale byla přerušena - v červnu 1421 ji vyrabovali husiti a v roce 1541 vyhořel kostel do základů. Po staletí zůstával chrám nedokončen, až v roce 1844 vznikla Jednota pro dostavění chrámu a řízením dostavby byl pověřen architekt Josef Mocker. Právě on vtiskl stavbě nynější novogotickou podobu se dvěma věžemi v průčelí.

Jak se žije lidem, kteří bydlí uprostřed ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny? Podle odhadů radnice v Doněcku už kvůli bojům město opustila pětina ze zhruba milionu obyvatel. Rusko mluví o celkem 730 tisících ukrajinských uprchlících. Podle OSN počty navíc rychle narůstají. Podívejte se, jak situace na východě Ukrajiny vypadá…

Během první světové války byly miliony vojáků v kontaktu se svými blízkými pouze prostřednictvím pošty. Přes dopisy, dopisnice či telegramy v nich mohli udržovat naději na brzké setkání a šťastný návrat domů. Nicméně pošta byla také spojena s cenzurou. lží či či falešným oslavováním. A jak tedy vypadaly tehdejší pohlednice? Na ukázky se podívejte v následující galerii.

Dnes je Česká republika na suchu. Nicméně před sto lety jsme jako tehdejší součást monarchie měli přístup k Jaderskému moři. Jadran byl branou, odkud vyplouvalo obchodní loďstvo do celého světa, a kterou proto chránilo a kontrolovalo naše válečné loďstvo. Pro průmyslové podniky se stávaly zakázky od námořnictva běžnou součástí výroby, námořníci z Česka také nebyli výjimkou. Každý desátý rakouský námořník na počátku první světové války pocházel právě odsud. Národní technické muzeum připravilo ke stoletému výročí 1. světové války výstavu Naše moře. Vedle historických fotografií rakousko-uherského válečného loďstva ukazuje i prostředí každodenního života námořníků. Více v galerii…

Málokdo z mužů, kteří za první světové války vstoupili do československých legií, mohl tušit, že se z bitvy vrátí až za dlouhých šest let. A dokonce cestou kolem světa. Návrat legionářů ze Sibiře přes USA do Evropy zaznamenal podkrkonošský rodák Václav Balcar. Jeho obrazové svědectví je realistickým fotografickým románem, neboť unikátním způsobem zaznamenalo odraz cizokrajných světů, jimiž procházel při svém návratu do nové vlasti, do Československa.

První světová válka vešla ve známost jako válka zákopová především pro dlouhé a patové boje na západní frontě. Na jejím konci za sebou zanechala 8,5 milionu mrtvých vojáků na bitevních polích, více než 21 milionů raněných a téměř 8 milionů válečných uprchlíků a pohřešovaných.Jak to vypadalo v místech, kde se na měsíce a roky zabydlely miliony mužů, aby tam později našli svou smrt? Jak vypadala bahnitá bojiště, z kterých se vrátila jen „ztracená generace“? Jaké zbraně a taktiky vojáci využívali?Podívejte se v následující galerii…

Od počátku konfliktu v pásmu Gazy před více než dvěma týdny přišlo o život na 750 lidí, 4 500 je zraněných. Izraelská strana hlásí 35 obětí. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navanethem Pillayová mluví o tom, že se Izrael možná dopustil válečných zločinů. Rada schválila rezoluci o mezinárodním vyšetřování možného porušování lidských práv během ofenzivy v Gaze.

Madrid - Nový španělský král Filip je měsíc na trůně. Za tu dobu stihl navštívit všechny sousední státy i papeže Františka ve Vatikánu. Už při inauguraci Filip slíbil větší pochopení pro mladé lidi, těžce postižené krizí. Debata o tom, jestli má Španělsko být i nadále královstvím, nebo se stát republikou, je právě mezi mladými živější než kdy dřív - a monarchisté mezi nimi nejsou výjimkou.

Místo na dovolenou k moři odjet pracovat do pohraničí? I tak se dá trávit léto a přitom si ho pořádně užít. Pokud toužíte po možnosti poznat nové lidi a zároveň pomoci těm, kteří to potřebují, můžete takovou brigádu absolvovat na letním kempu s názvem SummerJob. Aktivní odpočinek v okruhu mladých lidí nabízejí organizátoři netradičního tábora pro dospělé na Broumovsku. Podívejte se, jak to na takových prázdninách vypadá…

Milovice – Přesně před 23 lety sovětská armáda ukončila svůj třiadvacet let trvající „dočasný“ pobyt na území České republiky. Poslední sovětský voják opustil území Československa 27. června 1991. Jeho odletem z kbelského letiště do Kyjeva byl završen odchod sovětské armády, který začal 20. února 1990, kdy sovětská strana a nová československá reprezentace podepsaly v Moskvě dokument o návratu 73 tisíc sovětských vojáků domů.

Jakou máte představu o české krajinářské architektuře? Galerie Jaroslava Fragnera tento obor přibližuje ve vybraných realizacích zahradních prostor i městské krajiny. Výběr zahrnuje aktuální trendy a také některé z průkopnických projektů předchozích generací, na něž současní umělci různou měrou navazují. Výstava Czechscape je součástí právě se konajícího Landscape Festivalu, zaměřeného na zkvalitnění veřejného prostoru a především úlohu krajinné architektury. Prohlédněte si vybrané projekty českých krajinářských architektů:

Španělský princ Filip VI. se dnes oficiálně stal novým králem Španělska poté, co složil přísahu v parlamentu a převzal od svého otce Juana Carlose I., odstupujícího panovníka, rudou šerpu velitele ozbrojených sil.

Dnešní cvičení Portál 2014 simulovalo situaci, v níž uvízly dvě osoby na stožáru velmi vysokého napětí. Mělo prověřit spolupráci bezpečnostních pracovníků společnosti ČEPS a všech složek integrovaného záchranného systému. „Takové případy se stávají, že občas někdo vyleze na stožár, a my musíme vědět, co s tím,“ komentovala mluvčí ČEPS Tereza Soukupová. Na akci se podílela i helikoptéra Letecké služby Policie České republiky a lezci z hasičské stanice Krč a Smíchov. Celá akce trvala zhruba 70 minut.Podívejte se v galerii, jak takový zásah probíhá…