Alžběta Chmelařová strana 2 z 2

Ukrajinské říjnové parlamentní volby budou pod drobnohledem. EU jejich průběh považuje za zásadní pro další vývoj ve vzájemných vztazích. Vládní Strana regionů a prezident Janukovyč potřebují světu dokázat, že dokážou uspořádat spravedlivé volby. V tomto případě ale existují daleko závažnější pochyby než v případě pořádání evropského fotbalového šampionátu.

Jen co skončilo EURO a poslední zapomenutý fotbalista se dostal bezpečně domů, život se na Ukrajině rychle vrátil do starých kolejí. Pro ukrajinské politiky to v současné době znamená život předvolební. Stejně jako u Pavlovových psů se u nich aktivuje tzv. podmíněný reflex. Nezačínají sice slintat, ale vytahují jedno společensky citlivé téma za druhým a zbytečně tak udržují zemi uměle rozdělenou, aniž by problém, který za normálních okolností nikdo za obzvlášť palčivý nepokládá, vyřešili.

Zorientovat se v ukrajinském informačním šumu je velmi složité a ještě složitější je situaci nějak objektivně zhodnotit. V současné době, pokud Ukrajinu vnímáme jen z pohledu soupeření režimu (prezident Janukovyč, vláda, Strana regionů, podporovaní komunisty) s opozicí (ti ostatní plus političtí vězni), je rozložení vah jasné. Drtivá většina mezinárodní veřejnosti se přiklání na stranu opozice, kterou vnímají z 99 % skrze Juliji Tymošenkovou a věří tedy její verzi o pravdě.

V Kyjevě se měl minulou neděli konat první pochod gayů a leseb. Kiev Pride 2012 měl bojovat s homofobní hysterií, která vládne ukrajinskou společností. Nakonec to pořadatelé vzdali.

Jsou gumoví, jsou nenáviděni (politiky) a zároveň milováni (Francouzi). Jejich poslání není z nejjednodušších. Každý den mimo neděle mají přinášet alternativní analýzy aktuálního dění. Vtipně, stručně, výstižně. A daří se jim. O kom mluvím? O Les Guignols, francouzských gumácích. Poznal je dokonce i Václav Klaus a Mirek Topolánek.

Ukrajinská vládní Strana regionů má problém. Volby se blíží (říjen 2012), rating padá a obviňovat Julii Tymošenkovou ze všeho možného evidentně k posílení pozic nestačí. Opozice se dočasně sjednotila a její cíl oslabit prezidenta a minimalizovat vliv Strany regionů v parlamentu není vůbec nereálný, naopak. Tedy v případě, že se vše odehraje podle pravidel.

Eurovize. Obskurní soutěž, ve které se z našich umělců vyznamenaly snad jen kalhotky Terezy Kerndlové, je českým publikem ignorována. A je to škoda. Ne, nezbláznila jsem se.

Ukrajina má od konce února oficiálně dalšího politického vězně. Ukrajinský soud znovu vynesl politické rozhodnutí a poslal bývalého ministra vnitra Jurije Lucenka na čtyři roky za mříže. Navíc nařídil i zabavení veškerého jeho majetku a Lucenko má i tříletý zákaz vykonávat po odpykání trestu veřejnou funkci. Podle soudce jde o adekvátní trest za zneužití ministerské funkce. Ministr měl svému osobnímu řidiči totiž nezákonně přidělit byt a přiznat mu plat „operativního pracovníka ministerstva“. Škoda byla vyčíslena v přepočtu na zhruba 1,5 milionu korun. Tři roky s podmínkou dostal i Lucenkův řidič.

Ukrajina je obecně považována za zemi, kde ženy nejsou nedostupné. Tento pohled na Ukrajinu se snaží změnit i hnutí Femen, které na to jde svou vlastní, radikální a hodně odvážnou, protože obnaženou, cestou. Bez ohledu na počasí, na místo a na další překážky - nekompromisně se svlékají všude a čím dál častěji. Bohužel to vypadá, že zbytečně.

Když se ukrajinský prezident Viktor Janukovyč rozhodl svým spoluobčanům popřát veselé Vánoce a šťastný nový rok a oblepil svými plakáty celou Ukrajinu, jistě netušil, jaké vášně tím vzbudí. Už od prvních lednových dnů dostává jeho plakátová podoba pěkně zabrat. Neznámí útočníci jakoby se proti němu spikli, případy výtržnictví jsou hlášeny v pravidelných intervalech a jsou si velmi podobné. V hlavní roli napadený papírový Janukovyč v nadživotní velikosti a „agresor“, vybavený barvou nebo vejci, nejlépe ještě foťákem. Po akci rychle zmizet a zdokumentovaným výsledkem se pochlubit na internetu.