Adéla Paclíková strana 5 z 5

Volby opět spustily debatu o významu Senátu. Někteří straničtí lídři mluví o jeho zrušení, další ho berou jako důležitý demokratický nástroj v omezení hegemonie jedné strany. Na stole je i změna ústavy. I proto podle některých politologů význam horní komory vzroste. A otázkou je i to, jestli se čeští voliči při senátních volbách v roce 2018 a 2020 pokusí rozložení sil vyvážit.

Výsledky voleb vypadají při pohledu na mapu Česka na úrovni krajů jednoznačně. Ve všech čtrnácti regionech zvítězilo hnutí ANO. Při podrobnějším studování výsledků se však situace mění. Praha totiž volí výrazně jinak. Stejně jako v předchozích třech velkých volbách. Obrovské štěpení „metropole versus okolí“ není typické jen pro Prahu a zbytek Česka, ale projevuje se i v zahraničí.

Demokratická levice, kterou v Česku reprezentuje již jen ČSSD, zažívá dramatický ústup z výsluní. Výsledky letošních voleb z ní vytvořily voličsky nevýznamnou politickou sílu. Čísla hovoří jasně. Zatímco před dvaceti lety oslovila sociální demokracie dva miliony voličů, nyní pouze 370 tisíc. Obdobný prudký sešup zažívá levice i v okolních státech Visegrádské čtyřky. Krom Slovenska. I tam ale socialisté oslabují.

Kauza Čapí hnízdo či Opencard. Těmito případy se pravděpodobně budou muset znovu zabývat poslanci. V nové sněmovně totiž usednou i politici, o které se zajímá policie, a dolní komora parlamentu by tak musela znovu řešit, zda je vydá ke stíhání. Týká se to především lídra nejsilnější strany Andreje Babiše a jeho stranické dvojky Jaroslava Faltýnka z hnutí ANO či bývalého primátora Prahy Bohuslava Svobody z ODS. Na seznamu pro vydání se může objevit i jméno libereckého hejtmana Martina Půty.

Z parlamentu mizí známé tváře. Mezi těmi, kdo už ve sněmovně nezasednou, budou třeba ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) či jeho kolegyně z vlády Michaela Marksová Tominová (ČSSD). Do vrcholné politiky naopak „vyskočil“ někdejší primátor Brna Roman Onderka (ČSSD). Klikařem voleb je opět poslanec Marek Benda (ODS).

Česká justice musí opakovat téměř celé řízení v korupční kauze severočeských soudců Josefa Knotka a Ladislava Jelínka. Poté, co rozsudek kvůli chybám zrušil Nejvyšší soud, vrátil se případ k Okresnímu soudu v Jičíně. Obžalovaní trvají na novém projednání všech zásadních důkazů. Šest let starý případ se tak může ještě výrazně protáhnout.

Advokátka Katarína Kožiaková Oboňová čelí kárné žalobě. Je známá jako obhájkyně lobbisty Ivo Rittiga nebo exředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. Podle stavovské komory se obvinění týká možného střetu zájmů. Případ souvisí s akcionářským sporem o papírnu Neograph.

Ministerstvo průmyslu a obchodu hodlá zpřísnit pravidla pro poskytování podpory českým firmám ucházejícím se o zakázky v zahraničí. Úřad se tak rozhodl po kauze kolem společnosti Liglass Trading CZ, která získala miliardovou zakázku na výstavbu vodních elektráren v Kyrgyzstánu.

Advokáti lobbisty Marka Dalíka chystají další dovolání k Nejvyššímu soudu. Chtějí tím znovu zvrátit rozsudek Vrchního soudu, který letos v červenci vyměřil lobbistovi pětiletý trest za pokus o podvod při jednání o nákupu obrněných aut Pandur. Soud chce vyzvat Dalíka k nástupu do vězení v nejbližších dnech.

Někdejší pražští radní včetně dvou bývalých primátorů Bohuslava Svobody a Tomáše Hudečka sepisují odvolání proti podmíněným trestům v kauze Opencard . Na 250 stran písemného odůvodnění rozsudku, který soud vynesl loni v září, čekali deset měsíců. Soudce v odůvodnění vysvětluje, proč čtyři politiky odsoudil a ostatní radní zprostil. Podle soudu totiž čtveřice měla víc informací a podkladů pro rozhodování než ostatní politici.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán podal kárnou žalobu na soudkyni Helenu Královou kvůli pěti různým případům, které řešila. Česká televize zjistila, že jde kromě kauzy Jany Nečasové a manažerů Čepra také o případ někdejšího šéfa Správy železniční dopravní cesty. Návrh na zahájení kárného řízení Králové vyčítá, že kvůli opakovanému nerespektování pokynů nadřízeného soudu se projednání kauz neúměrně protahovalo.

Přes sedm a půl tisíce kandidátů se v říjnu utká o 200 křesel v Poslanecké sněmovně. Uspěje jen něco málo přes 2,5 procenta z nich. Česká televize mimo jiné analyzovala, jaká povolání uchazeči o hlasy voličů nejčastěji vykonávají.

Policie obvinila z daňových úniků reklamní Agenturu Hera, která v minulosti zastupovala řadu umělců a sportovců. Podle zjištění České televize jde o tentýž případ, ve kterém policie stíhá syna provozovatele Matějské pouti Jana Kočku a společnost Prostor, kterou vlastní. Detektivové v kauze obvinili celkem 24 osob a popsali systém založený na fiktivních fakturách za neexistující reklamní služby.

Soud už má k dispozici znalecký posudek, který řešil zdravotní stav Jany Nečasové (dříve Nagyové) kvůli její neúčasti na červnovém jednání v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství. Znalec připustil, že Nečasová mohla mít v té době zdravotní potíže. Postih jí tudíž nehrozí.

Nejaktuálnější kauza před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny je přidělení padesátimilionové eurodotace resortu Čapí hnízdo. Policie obvinila lídry favorizovaného hnutí ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka, sněmovna o jejich vydání rozhodla 6. září. Oba politici vinu odmítají a záležitost považují za účelovou. Deset otázek a odpovědí objasňuje kontext kauzy i její další možný vývoj.

Bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý je plně odpovědný za své jednání v době, kdy mělo docházet k manipulacím se zakázkami. Tvrdí to závěr posudku objednaný Městským soudem v Praze. Na druhou stranu ale znalci uvedli, že Dbalý se v současné době kvůli duševní nemoci nemůže účastnit soudního líčení.

V Česku skončila přechodná devadesátidenní lhůta, během níž měli restauratéři čas přizpůsobit své podnikání protikuřáckému zákonu. Od středy začnou úřady všechny prohřešky pokutovat. Souběžně s tím se ovšem znovu zvedají i hlasy pro zmírnění normy – po zkušenostech s hlučícími kuřáky před dveřmi podniků navrhuje Svaz měst a obcí obnovit kouření tam, kde se nepodává jídlo.

Česká policie postupně zavádí do své praxe používání speciálních map kriminality. Program, který na základě dřívějších případů hlásí problematické lokality nebo nejčastější dobu loupeží, dosud nejvíce využívají ve středních Čechách, a takto řízeným výjezdům přisuzují i zdárný pokles zločinnosti. V Příbrami se majetková kriminalita snížila o pětačtyřicet a v Kladně o dvacet procent.

Stále častěji budou v ulicích měst lidé potkávat ženy v uniformách. K práci u městské policie jsou totiž podle náborových důstojníků vhodnější než muži. Lépe komunikují a jsou psychicky zralejší. Zároveň se k přijímacím pohovorům připravují důsledněji. Přitom již několik let platí, že většina uchazečů o práci strážníka pohoří na psychotestech či pohovorech, při nichž se právě takové nedostatky projeví.

Policie vyšetřuje rozsáhlou kauzu korupce lékařů, kteří měli v letech 2008 až 2013 brát od firem peníze za přednostní předepisování určitých léků. Část ze zhruba dvou set obviněných nyní stíhá jako organizovanou zločineckou skupinu. Za to jim hrozí vyšší tresty. Naopak část se může stíhání vyhnout, pokud pošlou jedenapůlnásobek přijatých úplatků na odškodnění obětí trestných činů.

Zhruba devatenáct tisíc Čechů mělo vloni zájem obléknout uniformu a sloužit u policie, strážníků, celníků či armády. Přes třináct tisíc z nich však neuspělo. Nezvládli pohovory, fyzické či psychologické testy, nebo neprošli zdravotní prohlídkou. Někteří pak k přezkoušení ani nedorazili. Přitom uniformovaným složkám chybí už dnes přes sedm tisíc lidí. Vyplývá to z průzkumu ČT, která oslovila velitele strážníků v sedmadvaceti největších tuzemských městech a i další ozbrojené složky státu.

Obří dotační kauza na severozápadě Čech, kdy podle policie byly zmanipulovány dotace za zhruba 14 miliard korun z evropských peněz, získává další rozměr. Vyplývá to z výslechu jednoho ze šestadvaceti obviněných - bývalého úředníka ROP Severozápad Petra Kušnierze.