Varšavská smlouva - symbol studené války

Varšava - „Den, který bude navždy zapsán historie boje lidu celého světa za udržení míru a odvrácení hrozby nové války,“ tak formuloval deník Mladá fronta 14. květen roku 1955. V hlavním městě Polska mělo toho dne dojít ke slavnostnímu podepsání Waršavské smlouvy. Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi osmi evropskými zeměmi. Pakt, který spolu uzavřeli přestavitelé Albánie, Bulharska, Československa, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska a SSSR, představoval reakci na vstup Spolkové republiky Německo do NATO.

Smlouva byla uzavřena na dvacet let s automatickým prodloužením o deset let pro státy, které ji rok před uplynutím nevypoví. Dokument, který oficiálně zajišťoval vzájemnou pomoc, dojde-li v Evropě k útoku na členský stát, byl ale ve skutečnosti mocenskopolitickým nástrojem SSSR. Sověti si prostřednictvím paktu zajistili výsadní postavení svých vojsk na území členských států.

Smlouva zahrnovala prncip nevměšování

Princip nevměšování se do vnitřních záležitostí členských zemí, jenž byl zakotven v preambuli smlouvy, porušili Sověti hned několiktrát. Poprvé se tak stalo v Maďarsku, a to jen pouhý rok od podepsání dokumentu. Další intervence sovětských vojsk zažilo Československo. V roce 1968 se v Praze objevilo hned 5 sovětských armád. 

S nástupem Michaila Gorbačova na sovětskou politickou scénu přišly v druhé polovině 80. let zásadní změny. Ty měly velmi pozitivní dopad jak na rozvoj přátelských vztahů mezi Východem a Západem, tak na vzájemné vztahy mezi členskými státy. Důsledkem těchto změn bylo i podepsání historické americko-sovětské dohody o likvidaci raket středního a kratšího doletu v prosinci 1987.

Značná iniciativa na změnu charakteru a poslání Varšavské smlouvy byla vyvinuta v roce 1990 zejména ze strany Československa, Polska a Maďarska. Tyto státy požadovaly, aby byl kladen větší důraz na politickou spolupráci. Vojenský pakt byl definitivně zrušen 30. června 1991.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...