V meziválečné éře patřilo Divadlo D 34 pro své novátorské postupy k předním českým scénám. Za okupace se divadlo věnovalo pouze českým textům. V tomto období vznikly především inscenace jako První lidová suita a Druhá lidová suita, které prakticky ukázaly, jak se ve 20. století dá pracovat se středověkým divadelním dědictvím. Za zmínku pak stojí také první inscenace Nezvalovy Manon Lescaut.
V roce 1941 bylo však divadlo zavřeno. Po válce nabízelo především formou i obsahem příliš nekvalitní komunistické agitky. Několik let spadalo pod Československou armádu. V roce 1955 jej Burian obnovil pod původním názvem D 34. V jeho prostorách v ulici na Poříčí dnes sídlí Divadlo Archa.