Kostel sv. Ludmily na Vinohradech se stavěl pět let

Praha - Dominantou náměstí Míru a celých Vinohrad je kostel svaté Ludmily, trojlodní novogotická bazilika, kterou zdobí dvě věže vysoké 60 metrů a honosné schodiště. Základní kámen byl položen 25. listopadu 1888, svatostánek ve stylu rané severoněmecké gotiky postavil architekt Josef Mocker, známý především projektem dostavby katedrály svatého Víta na Pražském hradě.

Za pět let byla Ludmila dostavěna a obřad posvěcení 8. října 1893 byl velkolepý a trval šest hodin. Hlavním světitelem byl pražský arcibiskup František de Paula kardinál Schönborn. Vedle četných církevních a světských osobností se slávy zúčastnilo přes 300 bíle oděných družiček, pěvecký spolek Hlahol a tisíce občanů. V roce 1929 při příležitosti svatováclavského milénia byla fara u sv. Ludmily povýšena na arciděkanství.

Kostel, postavený z režných cihel, je trojlodní bazilika s příčnou lodí v podobě kříže. Interiér hlavní lodi, která je dlouhá 50 metrů, upoutává barevností vitráží s postavami světců a bohatou malířskou a sochařskou výzdobou. Malby a ornamenty na zdech jsou dílem Johanna Jobsta. Na vnější i vnitřní chrámové výzdobě se podíleli známí umělci té doby, mezi jinými sochaři Josef Václav Myslbek, František Hergessel, Antonín Procházka, malíři František Ženíšek či Adolf Liebscher.

Vysoké průčelní věže, zakončené štíhlými osmibokými jehlancovitými střechami, zdobí štíty s hodinami a fiálami. Tympanon hlavního portálu je proslulý Myslbekovým reliéfem Krista, sv. Václava a sv. Ludmily a nad portálem dominuje růžicové okno. Široké jednoramenné schodiště před vchodem je od počátku oblíbené především při četných svatbách. Ženil se tu třeba i spisovatel Jaroslav Hašek či prezident Edvard Beneš. 

Spolu s okolním parkem vytváří kostel sv. Ludmily oázu klidu na dnes značně rušném náměstí Míru. Od roku 1974 byl chrám kvůli výstavbě metra na deset let zcela uzavřen a po následné rekonstrukci pak postupně zpřístupňován. Celý kostel se znovu otevřel a představil v nové kráse až v září 1992, kdy byl posvěcen i nový oltář čelem k příchozím. O rok později se ve věžích chrámu po téměř padesáti letech rozezněly také zvony.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...