Útok na Pearl Harbor - ničivý úder Japonska na USA

Pearl Harbor – Útok na Pearl Harbor byl překvapivý a ničivý úder Japonska na základnu Spojených států amerických na Havajských ostrovech. Důsledkem tohoto útoku byl vstup USA do druhé světové války. Pearl Harbor byl v roce 1941 největší americkou vojenskou základnou v Tichomoří. Japonci doufali, že když Pearl Harbor vyřadí z provozu a zničí co nejvíce zde kotvících lodí, budou mít šanci válku vyhrát, a přinutí tak USA k mírovým jednáním podle japonských představ.

Napětí mezi USA a zemí vycházejícího slunce přitom rostlo už delší čas. Napadení přístavu, který se kvůli zhoršující se situaci v Pacifiku stal začátkem roku 1941 sídlem americké Tichomořské flotily, jen „vypustilo páru z kotle“. Pod něj už od poloviny 30. let přikládali Japonci hlavně svou expanzí v Asii, ale také spojenectvím s Německem a Itálií v září 1940. Už o několik měsíců dříve začal velitel japonského loďstva admirál Isoroku Jamamoto chystat útok na havajskou základnu.

První bomby začaly padat na letiště Kaneohe

Jako úderná síla bylo vybráno šest japonských letadlových lodí (Akagi, Kaga, Hirjú, Sórjú, Šókaku a Zuikaku), tři těžké křižníky, deset torpédoborců a tři ponorky. Byl plánován také útok pěti trpasličích ponorek. První bomby začaly dopadat ve čtvrt na osm na letiště Kaneohe, o čtvrt hodiny později na leteckou základnu Wheeler Field, osm mil od Pearl Harboru. Současně už japonské torpédové bombardéry začaly útočit na řadu bitevních lodí a na další letiště na Oahu.

Překvapení bylo dokonalé a obránci americké základny nedokázali nalétávajícím Japoncům účinně vzdorovat. Ze čtyř stovek letounů s bílými hvězdami jich zůstalo nepoškozeno jen pár a pouze necelé desítce pilotů se ve všeobecném zmatku podařilo vzlétnout a utkat se s nepřítelem. O moc lépe na tom nebyly ani obsluhy protiletadlových děl a kulometů. Mezi první a druhou vlnou náletů se ale obrana vzpamatovala. Celý nálet trval jen necelou hodinu a půl. Následky ale byly na první pohled hrozivé, zahynulo přes 2 400 Američanů, na dně skončily čtyři bitevní lodě a potopena či poničena byla i řada dalších plavidel. Japonské ztráty byly na druhou stranu minimální, přesto se ale nedá mluvit o jasném vítězství.

  • Přeživší útoku na Pearl Harbor Stratton zdroj: ČT24
  • Pamětníci útoku na Pearl Harbor zdroj: ČT24

Podstatné bylo, že zničení či poškození unikly tři americké letadlové lodě. Dvě právě vezly letouny na vzdálenější ostrovy, třetí čekala na své letecké osazenstvo v San Diegu. Pouhé náhodě tak Američané vděčili za to, že hned od začátku války měli své námořní letectvo připravené k boji. A jak se ukázalo v dalším průběhu bojů v Tichomoří, právě letadlové lodě a jejich letadla rozhodovaly o vítězství v námořních bitvách, a tak i o výsledku války.

Klíčová americká základna v Pacifiku zůstala vyřazená půl roku. Přestože byl útok ničivý, hlavní cíl nesplnil. Letadlové lodi americké armády byly mimo přístav a Japonci jim museli čelit v pozdějších bitvách. Útok navíc zasáhl a semkl americkou veřejnost. Japonsko pak roky odolávalo sílícímu tlaku, kapitulovalo v polovině srpna 1945.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...