První egyptsko-izraelská mírová smlouva byla podepsána ve Washingtonu

Washington - Izraelsko-egyptská dohoda, která byla vypracována v americkém Camp Davidu v roce 1978, pootevřela dveře nadějím na možné trvalé mírové uspořádání v oblasti. Po dlouhých a složitých vyjednáváních byla pak tato dohoda jako první mírová smlouva mezi Egyptem a Izraelem či jako první mírová smlouva na Blízkém východě podepsána 26. března 1979. Další mírové dohody poté Izrael uzavřel až v 90. letech s Palestinci a Jordánskem, na celkový mír v oblasti se ale stále čeká.

Ve druhé polovině 70. let, uprostřed studené války mezi Západem a komunistickým blokem, po ropném šoku v roce 1973 a čtyřech velkých válkách na Blízkém východě se zdálo, že Západem podporovaný Izrael i arabské státy, kterým stranil Sovětský svaz, k sobě cestu naleznou jen těžko. Pak ovšem přišla překvapivá cesta egyptského prezidenta Anvara Sadata v listopadu 1977 do Jeruzaléma, která vedla k podpisu mírové smlouvy.

Nástupce vlivného Gamála Abdan Násira udělal v arabském světě, který chtěl téměř svorně „zahnat Židy do moře“, bezprecedentní krok. Ignoroval „tři ne“ z konference Ligy arabských států (LAS) v srpnu 1967 (dva měsíce po porážce arabských armád Izraelem v tzv. šestidenní válce) v Chartúmu, která stanovila: žádný mír, žádné rozhovory, žádné uznání Izraele.

V Camp Davidu, v horském sídle amerického prezidenta Jamese Cartera, ve státě Maryland, byly dohodnuty dvě smlouvy: zásady pro dosažení míru na Blízkém východě a zásady pro uzavření mírové smlouvy mezi Izraelem a Egyptem, ale ve Washingtonu byla podepsána jen ta druhá, izraelsko-egyptská separátní mírová smlouva.

Ta obsahovala ukončení třicetiletého válečného stavu, odsun Izraele ze Sinaje, uznání vzájemné hranice za neporušitelnou a vzájemné uznání a navázání diplomatických a hospodářských styků. Smlouva též upravovala volný průjezd izraelských lodí Suezským průplavem a uznání Tiránské úžiny a Akabského zálivu za mezinárodní vodní cesty. Diplomatické styky byly pak navázány v únoru 1980 a Izrael stáhl své vojenské jednotky ze Sinaje 25. dubna 1982. První smlouva, která řešila zejména palestinský problém, nakonec v platnost nevešla kvůli neústupnosti izraelského premiéra Begina a izraelské pravice.

I po 30 letech jsou vzájemné vztahy ale dosti chladné a často se uvádí, že mezi Izraelem a Egyptem panuje „studený mír“. A to i přesto, že dohodu tehdy v Egyptě schvalovala podle historiků velká většina obyvatel, což ovšem neplatí stále. V době izraelsko-libanonského konfliktu v létě 2006 vidělo Izrael v jednom průzkumu na 92 procent Egypťanů jako nepřátelský stát. V Izraeli dohodu z Camp Davidu schvaluje stabilně na 80 procent obyvatel.

Egyptský prezident Anvar Sadat, americký prezident James Carter a izraelská premiér Menachen Begin
Zdroj: ČT24/www.daylife.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...