Wiesmann, hodností SS-Hauptsturmführer, působil na Kladně v letech 1939-43. Spolu s ním zde sloužila i jeho manželka Gudula Marie. Byl to právě on, kdo dohlížel na likvidaci středočeské vesnice. „Vůdcův rozkaz! Lidice budou srovnány se zemí a obyvatelstvo postříleno!“ vydal osudný den pokyn.
Po válce Wiesmanna spravedlnost neminula. Stanul před mimořádným lidovým soudem, kterým byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Jeho matka, Lili Wiesmannová napsala 25. ledna roku 1947 dopis, ve kterém žádá o milost prezidenta Edvarda Beneše. Píše v něm:
Žádost o milost Jeho Excelenci panu prezidentu československé republiky dr. Edvardu Benešovi v Praze. Můj syn Harald Wiesmann je obžalován před lidovým soudem v Kladně. Není mi známo, kdy bude termín. Vím, že se můj syn cítí nevinen, protože u každého svého činu jednal jen na rozkaz. Jelikož jeho představený úřad jej měl za příliš lidského, nebyl po celá dlouhá léta vůbec povýšen. Milost však byla zamítnuta a Harald Wiesmann byl 24. dubna 1947 popraven. Jeho ostatky jsou v hromadném hrobě na hřbitově v Ďáblicích.