Gestapo vraždilo v Životicích

Životice - 6. srpna 1944 gestapo postřílelo 36 mužů ze slezských Životic (dnes součást Havířova) a okolních obcí. Dalších 16 osob bylo odvlečeno do koncentračních táborů. Jednalo se o odvetu za smrt tří příslušníků gestapa v přestřelce s partyzány. Několik týdnů po tragédii dostali příbuzní zastřelených úmrtní listy, které jako příčinu smrti uváděly náhlou srdeční mrtvici a srdeční slabost.

Příslušníci gestapa zemřeli při přestřelce v místním hostinci. Spolu s nimi přišli o život hostinský a jeden partyzán. V následné likvidační akci bylo bez rozsudku postříleno 28 Poláků a osm Čechů, přestože nikdo z nich neměl s přestřelkou nic společného. Nejmladšímu ze zastřelených nebylo ještě 17 let. Do matričních záznamů přikázali nacisté zapsat tyto vraždy jako případy srdeční slabosti či mrtvice.

Ve stejný den nechali mrtvé odvézt na starý židovský hřbitov do Orlové, uložit do společně jámy a zasypat. Teprve po válce byly ostatky obětí masakru převezeny do Životic a uloženy do mohyly poblíž hřbitova. O čtyři roky později u mohyly vznikl památník. Jeho autorem je akademický sochař Franciszek Swider z Karviné. V roce 1984 bylo u pomníku otevřeno muzeum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...