Vše se odehrálo na začátku října, kdy se našlo tělo zavražděného šestapadesátiletého bezdomovce původem ze Znojemska ve zchátralé stavební buňce. Podle prvního ohledání zemřel násilnou smrtí. A tak začalo vyšetřování mezi bezdomovci, kteří se na místě často scházeli.
Už po necelém týdnu byla zadržena šestatřicetiletá žena, která se s mužem znala. Před vraždou spolu popíjeli alkohol a v notně podroušeném stavu se začali hádat.
Svědek a babička odsouzené bezdomovkyně o její vině
„Než žena na muže zaútočila, všimla si, že se jí přehrabuje v ingelitové tašce, a to ji vyprovokovalo. Proto muže několikrát bodla do krku. Pak buňku opustila,“ popsala případ již v říjnu mluvčí jihomoravské policie Andrea Straková. Na soud čekala obviněná od října ve vazební věznici.
U soudu dnes žena odmítla vypovídat, a tak byla přečtena její výpověď z policejního protokolu. Přiznala v něm, že se s mužem znala už dřív a měli spolu poměr, protože však byl násilník, rozešli se. Po letech jej potkala v den činu, kdy ji pozval na víno. V unimobuňce, kde muž přebýval, vypili společně litr vína a litr a půl burčáku. Muž k ní byl opět agresivní, a když si odskočila, začal se jí přehrabovat v tašce. Měla v ní bundu a peněženku, o kterou se bála.
Soudní znalci: žena neuměla vyhodnotit důsledky svých činů
„V ten okamžik jsem si nevzpomněla, že v ní nic nemám, ale bála jsem se, že mi ji sebere. Když jsem ho okřikla, začal mě bít. Jen jsem se bránila a nůž, kterým jsem ho bodla, jsem vzala z poličky. Byl to můj nůž, který jsem si přinesla a půjčila mu ho na krájení,“ stálo v protokolu výpovědi obviněné Ireny Lečkové.
Jenže podle dnešního svědectví její babičky, od níž si měla nůž odnést při nedávné návštěvě, u ní vnučka deset let nebyla. Další svědkyně, která bydlí nedaleko, viděla v osudný den v buňce nejen obžalovanou, ale i další bezdomovce, kteří se hádali.
I podle znalců trpí žena lehkou mentální disfunkci, má poruchy paměti a je zmatená. Nebyla schopná domyslet, jaké následky může mít její čin. Neuvědomila si, že muže vážně zranila, ani když jej zaházela oblečením a ze stavební buňky utekla. Přitom stačilo přiložit na ránu pevnou látku a přivolat pomoc, muž by žil. „Žena si ale myslela, že žije. Neuměla domyslet, že muž bez pomoci vykrvácí,“ vypověděl jeden ze znalců z oboru soudní psychiatrie.
