Akreditační komise zjistila nedostatky na pobočkách dvou univerzit

Zlín - Akreditační komise zjistila závažné nedostatky na pobočce zlínské Univerzity Tomáše Bati v Prostějově a doporučila její činnost ukončit. Podle tajemníka komise Jiřího Smrčky pobočka nevytváří akademické prostředí, chybí jí knihovna, nedostatečné je i personální zabezpečení. Nedostatky komise zjistila i v pobočce ve Vsetíně a také doporučila její činnost ukončit. Podobné problémy teď musí řešit také pražská Komenského univerzita, která má pobočku ve Starém Hrozenkově nedaleko slovenských hranic.

„Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně uskutečňuje výuku v bakalářském studijním programu Ekonomika a management (Fakulta logistiky a krizového řízení) v prezenční a kombinované formě studia na pobočce v Prostějově v podobě, která neodpovídá podmínkám, za jakých byl studijní program akreditován,“ stojí v hodnotící zprávě. Na pobočce prý nejsou naplněny základní charakteristiky vysokoškolského vzdělávání a poslání vysoké školy.

Statutární zástupce rektora UTB Zlín Aleš Gregar:

„Je třeba dát univerzitě čas, abychom byli schopni se tím zabývat. Jakmile to projednáme a přijmeme nějaký závěr, tak to bude jistě předmětem širší informace.“

V případě, že by pobočka měla i nadále fungovat, musí tam univerzita podle akreditační komise vytvořit kvalifikované zázemí pro výuku i ostatní akademické aktivity, a to vědecky aktivními učiteli, kteří budou trvale přítomni v Prostějově.

Nedostatky komise zjistila i ve vsetínské pobočce, kde univerzita uskutečňuje výuku v bakalářském studijním programu Procesní inženýrství. Ze zprávy komise vyplývá, že o studium na této pobočce je malý zájem, chybí zde druhý ročník. Komise doporučila, aby vedení školy zvážilo přesunutí výuky prvního ročníku do Zlína, nechalo dostudovat třetí ročník na pobočce a následně ji zrušilo.

Do letošního září tak Univerzita Tomáše Bati musí předložit akreditační komisi kontrolní zprávu, zda byla činnost poboček ukončena či jakým jiným způsobem vysoká škola odstranila závažné nedostatky.

Problémy má také pobočka Komenského univerzity ve Starém Hrozenkově

Nejmenší tuzemská univerzitní vesnice má na kahánku. Pražská Univerzita J. A. Komenského už ve Starém Hrozenkově ukončila výuku magisterských studijních programů, o víkendu do pohraničí přijíždějí pouze adepti na titul bakaláře. Podle akreditační komise se pobočka zlepšila, do tří oborů může znovu přijímat studenty, do dvou dalších ale nikoliv.

Rektor Univerzity Komenského Luboš Chaloupka:

„Studenti navazujícího magisterského studia přestoupili do Prahy. U bakalářů je to podobné - s bakaláři, kteří budou končit, počítáme, že by dostudovali také v Praze. Jestli tam některé aktivity zůstanou, to bych opravdu nechal až na to rozhodnutí akreditační komise.“

O škole se v minulosti spekulovalo v souvislosti s podezřele jednoduchým studijním programem. Chyběly například oponentury bakalářských a diplomových prací. Tím, že akreditační komise nařídila přesun magisterských programů do Prahy, ztrácí Starý Hrozenkov na významu. Hodně ho totiž využívali slovenští studenti a pro ně je navazující studium v Praze už příliš daleko. Škola proto zvažuje utlumení činnosti hrozenkovské pobočky, případně ponechání pouze konzultačního střediska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...