Valašské Meziříčí - Okresní soud ve Valašském Meziříčí dnes začal řešit žalobu rodičů dnes čtyřapůlleté Elišky Marschavellové z Valašské Bystřice, které podle nich lékaři nemocnice ve Valašském Meziříčí a neuroložka ze Vsetína v roce 2008 způsobili svou nečinností těžkou újmu na zdraví. Za vše podle nich může špatná diagnóza, na kterou přišli až v olomoucké fakultní nemocnici, kam byla holčička na zásah rodičů až po několika dnech převezena. To už však dívce nebylo pomoci a skončila s poškozeným mozkem upoutána na lůžku. Pozdě stanovená diagnóza herpetické meningoencefalitidy se jí stala osudnou. Žalovaná nemocnice i neuroložka, která dítě odmítla vyšetřit, svoji chybu odmítají.
Rodiče malé Elišky žalují lékaře o rekordních 16,5 milionu
Tragický příběh začal tři týdny před Vánocemi 2008. Tehdy Leona a Tomáš Marschavellovi nechali převézt svoji dvouletou dceru záchrankou do valašskomeziříčské nemocnice. Vyděsili je záškuby na pravé líci a v oblasti oka a také zvýšená teplota. Od nemocnice čekali pomoc a velmi se báli. Stav malé hospitalizované Elišky se totiž zhoršoval, přestávala reagovat na slova a zvyšoval se u ní i počet záškubů.
Doporučené CT vyšetření, které by pravděpodobně fatální nemoc odhalilo a mohlo tak její následky zmírnit, se nakonec neuskutečnilo. A protože nemocnice nemá dětského neurologa, byla holčička odeslána na vyšetření do Vsetína k místní neuroložce Haně Sýkorové. Jenže ta prohlásila, že když má dítě teploty a je na analgetikách, žádné vyšetření mu udělat nemůže. Velmi se přitom podivovala, proč nemocnice vyslala dítě v takovém stavu za ní, když ona mohla přijet do nemocnice. „Prosili jsme lékaře, ať ji převezou do nemocnice vyššího typu, ale nechtěli. Až po třech dnech, kdy jsme na tom rezolutně trvali a byli připraveni ji odvézt sami, ji do Olomouce přeložili. S tím, že jí vlastně nic vážného není. Ve olomoucké fakultní nemocnici o dvě hodiny později řekli opak. Udělali okamžitě CT a magnetickou rezonanci a potvrdili nám fatální diagnózu a poškození mozku naší Elišky,“ vyprávěla dnes její příběh u soudu její matka Leona Marschavellová.
Leona Marschavellová popisuje případ své dcery Elišky (zdroj: ČT24)
Patří mezi nejzávažnější meningoencefalitidy v dětském i dospělém věku. Je to zánět mozku a mozkových blan. Projevuje se horečkou, světloplachostí, někdy zvracením a různými neurologickými příznaky dle postiženého laloku. Dochází např. ke změnám osobnosti, halucinacím, poruchám schopnosti rozumět řeči nebo mluvit. Může dojít k poruchám hybnosti či výpadkům ve zrakovém poli. V nejtěžších případech může dojít ke komatu až smrti. I při možnosti kausální terapie je diagnostika často opožděná, onemocnění má vysokou mortalitu a přeživší mají vysoké procento trvalých neurologických následků.
V Olomoucké nemocnici, kde prohlásili stav dítěte za kritický, ho sice nakonec zachránili, zvrátit mozkové poškození však už nedokázali. „Eliška potřebuje péči 24 hodin denně. Nesedí, sama nejí, opakovaně dostává epileptické záchvaty. Reaguje pouze na slova ano a ne. Ročně nás vyjde péče o ni na 250 tisíc korun,“ dodala před soudem matka.
Primářka dětského oddělení valašskomeziříčské nemocnice, která dnes u soudu nebyla, ani vsetínská neuroložka, si chybu nepřipouštějí. „Žaloba je nepřesná, souvislost s pochybením nemocnice nebyla shledána, a proto navrhuji zproštění obžaloby,“ uvedl advokát nemocnice. A stejně tak dnes hovořil advokát neuroložky, která dítě odmítla vyšetřit. Oba se přitom hájí tím, že zatím nebylo skončeno disciplinární řízení České lékařské komory. Věc přitom posuzuje čestná rada ČLK.
Ministerská komise: lékaři pochybili
Jenže určité stanovisko k případu již existuje. Vydala ho již v roce 2010 znalecká komise ministerstva zdravotnictví. Jeho dílčí závěr je jasný: nebyla dostatečně zvážena možnost neurologických potíží. Včasnější nález mohl onemocnění odhalit. A ačkoliv je nemoc velmi vzácná a včasná léčba nemusela holčičce pomoci, mohla zmírnit následky.
„Nejvíc vyčítám fakt, že primařka nerozhodla o včasném převozu do nemocnice vyššího typu, i když jsem ji upozorňovala například na nezvykle postavená Eliščina oční víčka. Zjevně si s tím nevěděli rady, ale nic neudělali. To vše se rozběhlo až ve fakultní nemocnici, to už ale nemoc propukla naplno,“ dodala před soudem ve své vypovědi Eliščina maminka. „Kdyby si primářka nehrála na boha a přiznala sama sobě, že si s tím neví rady, mohla mít Eliška naději,“ dodal její otec Tomáš Marschavell, který kvůli péči o dceru musel opustit zaměstnání dálkového řidiče.
Vsetínská neuroložka, která byla dnes u soudu, odmítla vypovídat. A tak byl celý případ odročen na 26. září. V ten den by se k soudu měla dostavit také primářka dětského oddělení valašskomeziříčské nemocnice.
Vysoké odškodné už soudy nařídily několikrát
Marschavellovi jsou jedni z mála, kteří se pustili soudně do boje o vysoké odškodné. Pokud se jim podaří uspět, nebudou první. Rekordní odškodné vysoudila od sokolovské nemocnice na začátku roku 2007 například Zuzana Rokosová. Ta podstoupila v září 2003 kvůli bolestem hlavy angiografické vyšetření, při kterém jí vstříkli do těla kontrastní látku, na niž byla zřejmě alergická. Upadla do kómatu a dodnes zůstala zcela ochrnutá. Její zdravý mozek se s okolím dorozumívá jen očima.
Patnáctimilionové odškodné nařídil soud škole z Cizkrajova na Jindřichohradecku. Musela ho vyplatit dnes sedmnáctiletému Filipu Němcovi, který se topil na školním výletě, právě škola. Po úrazu, jenž se mu stal v roce 2003, je trvale postižený. Žije v takvzanném vědomém nevědomí a je na vozíku.
GALERIE
Eliška Marschavellová s maminkou Leonou ve třech a půl letech