Bouzov a Šternberk letos přilákaly více návštěvníků

Olomouc - Poměrně úspěšnou sezonu mají za sebou hrady, zámky a památkové objekty v Olomouckém kraji, které spravuje olomoucký Národní památkový ústav. Hrad Bouzov a Šternberk hlásí oproti loňskému roku nárůst návštěvnosti, na zámcích Velké Losiny a Jánský Vrch a v hanáckém skanzenu Příkazy naopak návštěvníků mírně ubylo. Novinářům to dnes řekli kasteláni jednotlivých objektů.

Nejnavštěvovanější památkou v kraji zůstává hrad Bouzov. Podle kastelánky Zuzany Markové patří mezi dvacítku nejvyhledávanějších hradů a zámků v Česku. Loni na něj zavítalo téměř 102.000 lidí, letos si hrad do konce listopadu prohlédlo téměř 110.000 lidí. „Ke zvýšení návštěvnosti významně přispěly dvě akce. První z nich byla výstava turistických známek, která bude pro velký úspěch pokračovat i v příštím roce. Letos jsme nově připravili i výstavu Papírová architektura s modely hradů, zámků a dalších objektů,“ uvedla Marková. K vyhledávaným patřily i tradiční akce jako hradní jarmark, karneval či kostýmované prohlídky.

Návštěvnost vzrostla i na hradu Šternberk z loňských 36.310 na letošních 37.515. „Nárůst návštěvnosti je dán mimo jiné i soustředěným úsilím v oblasti reklamy, propagace, ale i zlepšením zázemí pro turisty. Přesto kvality sbírek ve Šternberku nejsou stále doceněny,“ řekla kastelánka Helena Gottwaldová. Na hradě se chystá výstava historie oděvnictví, což bude podle Gottwaldové pro návštěvníky velmi atraktivní. Následovat by měl archeologický průzkum válcové věže, nejstarší části hradu.

Mírně se naopak snížila návštěvnost zámku Velké Losiny na Šumpersku. Letos si ho přišlo prohlédnout přes 35.600 lidí, což je asi o 200 méně než loni. O 921 osob méně než loni uvádí letošní statistika návštěvnosti zámku Jánský Vrch na Jesenicku, kam letos zavítalo přes 33.000 lidí. „Vloni bylo výjimečné září, kdy se v Polsku konala velká konference a její účastníci navštěvovali hrad. Turisté z Polska tvoří 60 procent našich návštěvníků,“ objasnila kastelánka Kateřina Danielová. Mírně ubylo i lidí, kteří se nechali zlákat krásami lidové architektury v hanáckém skanzenu Příkazy. Letos jich bylo 3100, tedy téměř o 400 méně než před rokem.

Správci památkových objektů se shodují v tom, že velkým lákadlem jsou kromě stálých prohlídek doprovodné aktivity. Proto i v příštím roce budou pořádat oblíbené kostýmované prohlídky, výstavy, karnevaly a jarmarky. Některé objekty, například hrad Šternberk, zámek Jánský Vrch či skanzen Příkazy letos nabídnou předvánoční akce. Hrad Bouzov se otevře zřejmě až příští rok o Velikonocích.

Olomoučtí památkáři letos na obnovu a rekonstrukci historických objektů, které mají ve svojí správě, investovali zhruba 8,5 milionu korun. Dalších pět milionů uvolnil stát z programu záchrany architektonického dědictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...