Brno – Jižní Moravu možná čeká další obří projekt čištění přehrady, tentokrát Vranovské. Oblíbená rekreační nádrž a zároveň zdroj pitné vody trpí, zejména v Bítovské zátoce, častým přemnožením sinic. Monitoring znečištění přehrady by mohly pomoci zaplatit dotace z Rakouska, uzávěrka žádostí má ale šibeniční termín – polovinu března. O budoucnosti nádrže dnes jednali zástupci kraje, vodohospodáři a starosta Vranova nad Dyjí.
Vranovská přehrada by se měla zbavit sinic
Zkušenosti s čištěním Brněnské přehrady by se na jihu Moravy mohly využít na další podobný projekt. Vranovská přehrada na Znojemsku je jako celek relativně čistá, Bítovskou zátoku ale každé léto trápí přemnožené sinice. Vodohospodáři by ve spolupráci se samosprávou chtěli přijít se strategií, jak zabránit rozšíření sinic do zbytku nádrže. Vodní plocha patří k hlavním turistickým lákadlům oblasti, v posledních letech tam však podle podnikatelů zájem o turistiku upadá. Místní to přikládají právě zhoršující se kvalitě vody v zátoce, kterou si turisté zaměňují za celou přehradu.
Dnes se proto na hejtmanství sešli zástupci kraje a Povodí Moravy se starostou Vranova nad Dyjí Lubomírem Vedrou (Vranov pro všechny). Hodinu a půl dlouhé jednání za zavřenými dveřmi žádný konkrétní výsledek nepřineslo, všechny strany se však shodly, že je třeba o věci dále jednat. Metodu, která Bítovskou zátoku zbaví sinic, odborníci teprve zpracují. Prvním krokem by měl být podrobný monitoring, který odhalí příčiny znečištění.
Jak vyčistit přehradu
Možností, jak zbavit nádrže sinic, se vyzkoušelo už mnoho. Klasický způsob předpokládá vypuštění přehrady a odtěžení bahna, ve kterém jsou sinice usazené. Na Nových mlýnech i v případě Plumlovské nádrže byla úspěšně aplikována chemikálie PAX 18, která se běžně používá ve vodárenství při výrobě pitné vody. Látka ale může při přímém styku dráždit kůži a oči a do přírody podle ekologů nepatří. Šetrnější alternativou PAXu je takzvané biocidně-koagulační médium, hojně rozšířený je i proces vápnění. Čeští vědci také přišli na to, že sinice hynou při silném úniku bublinek, vodu proto bombardují při ultrazvukové frekvenci z provzdušňovacích věží. Promíchávání vody rovněž zabraňuje tomu, aby se sinice dostaly ke hladině, a tedy ke světlu, kde se dále množí. Takzvané aerační věže v současnosti zlepšují kvalitu vody na Brněnské přehradě. Nejlepší lékem je ale prevence, tedy odkanalizování obcí, které leží na přítoku přehrady a které často zásobují vodu nežádoucím fosforem.
Průzkum by měl být financován z evropských fondů, konkrétně přes program česko-rakouské spolupráce. „Žádosti do toho programu se mohou podávat pouze do poloviny března, proto nyní podnikáme tyto rychlé kroky,“ potvrdil náměstek jihomoravského hejtmana Ivo Polák (ČSSD). Už příští týden se má proto uskutečnit schůzka se zástupci rakouské strany. Vedení kraje nevyloučilo, že by se stejně jako u Brněnské přehrady na čištění Vranovské nádrže podílelo penězi i hejtmanství.
Prioritou je Vírská přehrada
Z hlediska jakosti vody vidí Povodí Moravy jako svoji největší prioritu nádrž Vír, která zásobuje vodou Brno a jižní Moravu. Problém je s kvalitou přítoků, okolní obce je nutné odkanalizovat. „V současné době děláme monitoring Svratky, kde přesně popisujeme problémy, jako je míra znečištění, pojmenováváme znečišťovatele a podobně,“ potvrdila mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová. Další v pořadí je vodárenská nádrž Opatovice zásobující vodou Vyškovsko.
Přehrady, které se čistí (zeleně) a které na čištění teprve čekají (oranžově)
Přehrady na jižní Moravě a na Zlínsku
Brněnská přehrada
Čištění brněnské přehrady je doslova jihomoravským evergreenem, úvahy o vyčištění nádrže trvaly léta. Velkého zásahu se přehrada dočkala mezi lety 2008 až 2010, kdy byla téměř vypuštěná, probíhalo bagrování sedimentů i vápnění. Léto roku 2010 bylo poprvé po dlouhé době úspěšnou sezonou, nádrž byla téměř bez sinic. Odborníci se ale stále nemohou shodnout, jak moc velkou zásluhu na zlepšení kvality vody má samotné čištění přehrady, které přišlo zhruba na 200 milionů korun. Dnes mají návrat sinic brzdit aerační věže, které každé léto provzdušňují vodu.
Čištění přineslo i kontroverze – v září 2011 policie obvinila jednoho z bývalých ředitelů Povodí Moravy Cyrila Kopřivu, který měl při čištění Brněnské přehrady údajně úmyslně předražovat zakázky.
Plumlovská přehrada
Nádrž byla v 90. letech turisticky velmi oblíbená, později návštěvníky začaly odrazovat sinice a pláže zely prázdnotou. V roce 2010 se proto zvedla stavidla a voda začala z Plumlova mizet. Na dno přehrady vjela těžká technika, která měla ze dna odtěžit přebytečné bahno. Loni na podzim bagry zmizely a nahradili je stavbaři, kteří se pustili do opravy hráze. Celá akce by měla být hotová v roce 2013 a přijde na 112 milionů korun.
Nové mlýny
Novomlýnskou nádrž byla čištěna od nebezpečných sinic pomocí chemikálie s názvem Pax 18. Čištění bylo, alespoň v Malé laguně, úspěšné. Pax 18 ale do přírody nepatří a po tříleté výjimce jeho používání roku 2008 skončilo.
Jevišovická přehrada
Jevišovická přehrada, nejstarší přehradní nádrž na Moravě, se připravuje na čištění. Loni na podzim odtamtud dvacítka rybářů přestěhovala několik tun ryb do nedaleké nádrže ve Výrovicích, v říjnu začali vodohospodáři přehradu vypouštět. Celkově vyjde Jevišovice čištění na 25 milionů korun, většinu pokryjí dotace.
Kudlovská přehrada
Vodní nádrž v samotném centru Zlína na své vyčištění i přes sliby politiků stále čeká, město chtělo do zlepšení kvality vody investovat 10 milionů korun.
Luhačovická přehrada
Luhačovická přehrada je od listopadu 2010 v obležení těžké techniky. Bagry ze dna nádrže těží zasažený sediment. Těžbu však brzdily komplikace – ukázalo se, že na dně přehrady je více sedimentu, než se původně počítalo. Vodohospodářům tak najednou chybělo 35 milionů korun a také místo, kam by další bahno vyváželi. Celá akce se tak protáhla téměř o rok. Těžba sedimentů by měla v Luhačovicích skončit do tří týdnů, v létě by už mohla být přehrada napuštěná.