Brno - Zdanění fotovoltaiky zůstává v platnosti. Ústavní soud totiž zamítl návrh na zrušení sporných paragrafů. Návrh podala skupina senátorů. Podle nich změny zákonů zasáhly do majetkových práv investorů a jejich práva na svobodu podnikání. Vadilo jim také to, že sněmovna změny přijala ve stavu legislativní nouze. Podle ústavního soudu ale zpětné zdanění není proti právu. Jeho rozhodnutí napovědělo mnohé o dalším vývoji případných miliardových sporů solárních investorů se státem.
Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů proti zdanění fotovoltaiky
Ústavní soud dospěl k závěru, že zákonodárci mají při zachování poskytnutých garancí právo omezit státní podporu výroby energie ze slunečního záření, pokud se výrazně změní situace. Po solárním boomu k tomu prý měli relevantní důvody. Veřejný zájem na ceně energie podle ÚS převážil nad zájmy dotčených investorů a jejich očekáváním plynoucím z dříve nastavených podmínek. „Princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy; ta podléhá mimo jiné sociálně-ekonomickým změnám a nárokům kladeným na stabilitu státního rozpočtu,“ uvedl vedoucí analytického odboru ÚS Ivo Pospíšil.
Ústavní soudci ale zároveň zdůraznili, že s ohledem na individuální rozměry každého případu nemohou vyloučit svůj zásah po eventuálních stížnostech jednotlivých investorů, pro které má sporná právní úprava „rdousící efekt“. Naději na úspěch by teoreticky měli například malovýrobci, kteří provoz elektráren financovali z bankovních úvěrů a jsou zatíženi platbou vysokých úroků. Za senátory jednal Jiří Čunek z KDU-ČSL a právní zástupce Jan Kalvoda. Upozorňovali na retroaktivitu, tedy zpětnou účinnost sporných norem, která podle nich neodpovídá základním náležitostem demokratického a právního státu. Počet solárních elektráren v roce 2010 kvůli vysoké výkupní ceně zelené elektřiny výrazně vzrostl. V důsledku toho hrozilo zdražení elektřiny o více než deset procent. Aby vláda zdražení zabránila, zavedla spornou sérii opatření.
Soudkyně Ústavního soudu Ivana Janů k verdiktu (zdroj: ČT24)
Nejkritizovanějším opatřením je 26procentní odvod z výkupní ceny, tedy v podstatě zdanění elektřiny ze slunečních elektráren. Novela také zpětně prohlásila bezplatné emisní povolenky pro provozovatele elektráren za dar, a tím je včlenila do režimu darovací daně. Třetím problémem je zrušení daňových prázdnin.
Státní podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie byla v České republice vyhlášena zvláštním zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, tj. energie větru, slunečního záření, geotermální energie, vodní energie, energie půdy, biomasy, skládkového plynu, kalového plynu a bioplynu. Vyhlášené dotační podmínky vedly zejména v letech 2009 a 2010 k prudkému nárůstu výstavby solárních elektráren od malých až po velkoplošné, který způsobil hrozbu zdražení elektrické energie pro odběratele ve státě o desítky procent. Kritická situace vedla vládu k tomu, že nechala v režimu legislativní nouze v září 2010 schválit novelu zákona, která pro další nově postavené solární elektrárny, zejména velkoplošné, podporu značně omezuje. Elektrárny postavené do konce roku 2010 však mají zaručeny extrémně zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na dobu 20 let.
Fotovoltaická elektrárna v Sezemicích
Provozovatelé elektráren na výrok soudu netrpělivě čekají. Tvrdí, že jim stát nečekanou změnou podmínek zmařil podnikání a snížil zisky. Mnozí své elektrárny raději prodali. Podle výsledku řízení před Ústavním soudem se investoři rozhodnou, zda podají další žaloby proti státu, obrátí se na evropské soudy, případně zahájí mezinárodní arbitráže. Příprava na
arbitráže už začala.
Opatření se dotkla především menších provozovatelů solárních elektráren na jihu Moravy, kde je jich v celé republice nejvíce. Začínají je proto ve velkém skupovat velké finanční skupiny, které předpokládají, že v budoucnu na výrobě elektřiny ze slunce naopak vydělají. Tři velké solární parky na jižní Moravě odkoupila jedna z firem investiční skupiny J&T. Výnosy daně, kterou musí menší majitelé od začátku loňského roku platit státu za vyrobenou elektřinu, jsou pro ně už natolik slabé, že se vzdávají svých solárních elektráren často i se ztrátou. Nakupovat dnes je pro velké firmy výhodnější než před dvěma roky, kdy skupoval rozpracované projekty například ČEZ. Ti, kdo investují nyní, již berou v úvahu solární daň a další změny v zákonech.
Mapa intenzity slunečního záření v ČR
Většina obcí na jihu Moravy, v jejichž katastru elektrárny vyrostly, je spokojená. Do obecní kasy jim totiž putují finance dle smluv s provozovateli elektráren, které by jiným způsobem nezískaly. K těm největším přitom patří například solární parky ve Vranovské Vsi u Znojma, Uherský Brod, Brno-letiště Tuřany, Sokolnice nebo Vlkoš. Dohromady v celé republice bylo k 1. lednu letošního roku přes třináct tisíc licencí. Počet elektráren na jihu Moravy přesáhl 1500.