Brno - Šéf městské policie v Brně Jaroslav Přikryl byl obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby. Měl nezákonně zasahovat do vyřizování přestupků. Informaci o stíhání úředníka městské policie potvrdilo České televizi státní zastupitelství. „Ano, mohu potvrdit, že jde o úředníka ve vysoké funkci,“ uvedl Hynek Olma, mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně. Vyjádření samotného ředitele Přikryla se nepodařilo sehnat, má až do konce roku dovolenou. Primátor Roman Onderka ho zatím z funkce neodvolá.
Ředitel městské policie v Brně je obviněn ze zneužití pravomocí
„Informaci o vyšetřování pana Přikryla jsem dostal jak od něho samotného, tak od policie. S ohledem na presumpci neviny a teprve včera obdrženou informaci, nebudu dělat nyní žádné rozhodnutí včetně odvolání ředitele. Vyčkám na průběh a závěry vyšetřování,“ uvedl brněnský primátor Roman Onderka.
Přikrylovo stíhání je pokračováním soudní kauzy s dalším dnes již bývalým strážníkem a Přikrylovým náměstkem Milanem Šimonem. Ten u soudu, který mu udělil třicetitisícový trest za nelegální vyřizování pokut, tvrdil, že se ničeho nezákonného nedopustil. A současně opakoval, že bylo takové jednání u strážníků obvyklé. Jeho výpověď začalo prověřovat Okresní státní zastupitelství Brno-venkov a výsledkem je Přikrylovo obvinění.
S problémy městských strážníků souvisí i další případ brněnské justice. Na Krajském státním zastupitelství totiž pracovala jako asistentka přítelkyně Jaroslava Přikryla, Iveta Čehovská, která měla vynášet informace ze spisů. Podle Deníku byla právě včera také obviněna ze zneužití pravomoci.
GALERIE
Strážníci Městské policie Brno
„Mohu potvrdit, že na Městském státním zastupitelství v Brně došlo k neoprávněnému úniku informací z obsahu dozorového spisu, avšak bez jakéhokoliv negativního vlivu na průběh trestního řízení. Reakce Krajského státního zastupitelství v Brně na toto zjištění byla jednak v pracovně-právní rovině, jednak byl učiněn patřičný podnět k prověření, zda tímto jednáním nedošlo též ke spáchání trestného činu. Zatím ale nebudeme zveřejňovat údaje o konkrétním spisu a osobách dotčených touto událostí,“ uvedl krajský státní zástupce Jan Sladký.
V době, kdy pracovala Čehovská na zastupitelství, vynášela spisy a ty pak předávala svému partnerovi Jaroslavu Přikrylovi. Údajně vynesla spis z kauzy Šimon z úřadu, aby do něj mohl Přikryl nahlédnout a znal podrobně Šimonovu výpověď. Čehovská už přitom na zastupitelství nepracuje, odešla k prvnímu prosinci dohodou.
Přikryl měl potíže už před deseti lety
Už v roce 2002 pod jeho vedením falšovali výkazy své práce brněnští policisté. Přikryl kvůli tomu musel opustit místo policejního ředitele v Brně a přesídlil do stejné funkce do Hodonína. Tehdejší policejní prezident Jiří Kolář přiznal, že šlo až o tisíce případů, kdy si měli policisté „vylepšovat skóre“ jejich objasněnosti. Podle následného šetření inspekce takto porušovalo své povinnosti 50 policistů. Jedenáct z nich byli vedoucí pracovníci. Připisovali trestné činy například mrtvým lidem, tudíž byl případ odložen. Také se zaměřovali v rámci lepší objasněnosti na jednoduché případy, například na rvačky dětí. Činili tak s vidinou vyšších odměn.
Jaroslav Přikryl
„Těch padesát policistů, kteří tyto podvody dělali, bylo potrestáno různě. Dvanáct bylo předáno k šetření inspekci ministra vnitra, ti jsou podezřelí přímo z porušení nějakého zákona, 38 dalších policistů dostalo různé kázeňské tresty jako výtku, písemnou důtku. Nikdo z nich ale nebyl postaven mimo službu,“ uvedl v roce 2002 tehdejší brněnský policejní ředitel Jaroslav Vaněk, který ve funkci Přikryla nahradil.
Soudce se snažil ovlivňovat kauzy
V tomto týdnu jde už o druhý případ, který hýbe brněnskou justicí. Jak zjistila na začátku týdne Česká televize, protikorupční policie obvinila soudce brněnského městského soudu Jiřího Peška z nepřípustného ovlivňování několika kauz. Pešek se měl snažit ovlivňovat rozhodování svých kolegů, a to zejména v blíže nespecifikovaných trestních kauzách spojených s korupčním jednáním.
Soudce Jiří Pešek (archivní záběr)
Podle státního zástupce měl Pešek svému spřátelenému advokátovi přidělovat drtivou většinu případů, kdy měl vystupovat ex offo, tedy v situaci, kdy je advokát placený státem. Trestní stíhání souvisí také se zasahováním do nezávislosti soudu. Jiří Pešek se údajně snažil ovlivňovat rozhodování svých kolegů. Měl jim poskytovat materiály, které mohly případně znevěrohodnit svědky, a to především v případu majetkové trestné činnosti v souvislosti s korupcí.