Zámek v Kuníně hostí výstavu o Lvu Srbenském

Kunín – Barokní ornáty, monstrance i kardinálský oděv dorazily na zámek v Kuníně. Zaměstnanci Muzea Novojičínska tam připravují výstavu věnovanou pražskému arcibiskupovi a kardinálovi Lvu Skrbenskému, který stál i v čele olomouckého arcibiskupství. Kardinál Skrbenský například založil tradici vystavování českých korunovačních klenotů.

Na kunínský zámek dorazily poklady z kostela v Hustopečích nad Bečvou. I tam měl kardinál Skrbenský své předky. Téměř 300 let staré předměty se vztahují ke kardinálově církevní kariéře.

2 minuty
Reportáž Heleny Dohnalové
Zdroj: ČT24

„Přivezli jsme monstranci z kostela Povýšení svatého Kříže z Hustopečí nad Bečvou. Je to velice vzácná práce, která vznikla před polovinou 18. století. Monstranci nechali pořídit předkové kardinála Skrbenského,“ uvedl Jaroslav Zezulčík, kastelán zámku Kunín.

Lev Skrbenský pochází ze starobylého moravského rodu. Narodil se v malé obci Hukovice, která je tři kilometry vzdálená od kunínského zámku. V domě, ve kterém se Lev Skrbenský narodil, je dnes několik bytů a většina obyvatel netuší, že bydlí v bývalém zámku.

Jako nejstarší syn měl Skrbenský zdědit celé panství. Rok strávil u dragounů, pak odešel na církevní školu do Kroměříže a Vatikánu. V roce 1899 se stal pražským arcibiskupem, bylo mu 36 let. Za dva roky se stal kardinálem.

Arcibiskup Lev Skrbenský nechal podrobně prozkoumat svatovítský poklad a vystavil české korunovační klenoty. Z pražského arcibiskupa se později stal arcibiskup olomoucký. „Byl velice populárním arcibiskupem, celá Praha ho měla ráda a nebyla zrovna nadšená, že v roce 1916, při hrůzách první světové války, odcházel někde na Moravu do Olomouce,“ komentoval působení Lva Skrbenského Jaroslav Zezulčík, kastelán zámku Kunín.

Na zámku v Kuníně jsou kardinálovy portréty, dobové fotografie, livreje arcibiskupského kočího i komořího a 273 let starý kněžský ornát.

Výstavu s názvem Lev oděný do purpuru slavnostně zahájí v neděli arcibiskup Jan Graubner. Ten bude v Kuníně také celebrovat mši.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...