Na kunínský zámek dorazily poklady z kostela v Hustopečích nad Bečvou. I tam měl kardinál Skrbenský své předky. Téměř 300 let staré předměty se vztahují ke kardinálově církevní kariéře.
Reportáž Heleny Dohnalové
„Přivezli jsme monstranci z kostela Povýšení svatého Kříže z Hustopečí nad Bečvou. Je to velice vzácná práce, která vznikla před polovinou 18. století. Monstranci nechali pořídit předkové kardinála Skrbenského,“ uvedl Jaroslav Zezulčík, kastelán zámku Kunín.
Lev Skrbenský pochází ze starobylého moravského rodu. Narodil se v malé obci Hukovice, která je tři kilometry vzdálená od kunínského zámku. V domě, ve kterém se Lev Skrbenský narodil, je dnes několik bytů a většina obyvatel netuší, že bydlí v bývalém zámku.
Jako nejstarší syn měl Skrbenský zdědit celé panství. Rok strávil u dragounů, pak odešel na církevní školu do Kroměříže a Vatikánu. V roce 1899 se stal pražským arcibiskupem, bylo mu 36 let. Za dva roky se stal kardinálem.
Arcibiskup Lev Skrbenský nechal podrobně prozkoumat svatovítský poklad a vystavil české korunovační klenoty. Z pražského arcibiskupa se později stal arcibiskup olomoucký. „Byl velice populárním arcibiskupem, celá Praha ho měla ráda a nebyla zrovna nadšená, že v roce 1916, při hrůzách první světové války, odcházel někde na Moravu do Olomouce,“ komentoval působení Lva Skrbenského Jaroslav Zezulčík, kastelán zámku Kunín.
Na zámku v Kuníně jsou kardinálovy portréty, dobové fotografie, livreje arcibiskupského kočího i komořího a 273 let starý kněžský ornát.
Výstavu s názvem Lev oděný do purpuru slavnostně zahájí v neděli arcibiskup Jan Graubner. Ten bude v Kuníně také celebrovat mši.