Brno – Historické jádro Brna si šest staletí dokázalo udržet svoji původní středověkou podobu. Hlavní ulice, které protínaly centrum města obehnané hradbami, navazovaly na pětici obchodních cest vedoucích do jihomoravské metropole. Od poloviny 18. století se spolu s průmyslovým boomem rozvíjí i brněnská předměstí. Historické opevnění proto šlo postupně k zemi a v roce 1850 se předměstí i okolní obce připojily k tzv. Velkému Brnu.
Meziválečné stavby v historickém centru zařadily Brno mezi moderní velkoměsta
Zbourání historických hradeb umožnilo vybudovat kolem městského centra nový silniční okruh nebo-li Ringstrasse. Jeho okolí potom poskytlo místo pro velkorysé reprezentativní budovy. Bez zásahů nezůstalo ani samotné jádro města. Spletité středověké uličky neodpovídaly nárokům moderního urbanismu. Architekti proto připravili plán asanace. Mezi lety 1886 a 1916 tak došlo ke zbourání asi 240 starých domů a vytyčení nových ulic (Rašínova, Květinářská). Díky těmto stavebním zásahům Brno získalo tvář velkoměsta, ovšem nenávratně ztratilo některé historické památky.
Po vzniku samostatného československého státu se k městu připojilo dalších 23 okolních obcí. Brno navíc získalo status hlavního města země Moravy (později Moravskoslezské) což posílilo důležitost metropole. Stěhovalo se tam stále více obyvatel i poboček úřadů. To do značné míry předurčilo charakter meziválečné výstavby. V této době vznikají nejčastěji bytové domy a administrativní objekty bank a úřadů. Volných parcel bylo v historickém centru nedostatek, stavebníci tak často museli bourat nebo přestavovat historické budovy.
- Budova Moravské banky zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486236.jpg
- Hala s přepážkami zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486237.jpg
- Hlavní přístupové schodiště zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486238.jpg
- Pohled do atria zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486240.jpg
- Hotel Avion zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486239.jpg
- Hotelová kavárna zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486241.jpg
- Plány hotelu zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486244.jpg
V roce 1924 brněnská městská rada vypsala soutěž na regulační plán vnitřního Brna. Vítězný návrh Tangenta od Bohuslava Fuchse, Josefa Peňáze a Františka Sklenáře počítala mimo jiné s rozvojem jižní části města, navazující na centrum. Stěžejním prvkem jejich koncepce bylo proražení ulice ve skále pod Petrovem (dnešní jižní úsek Husovy ulice) a přesun hlavního nádraží jižněji. Kvůli politické situaci a hospodářské krizi se tuto část návrhu nepodařilo zrealizovat. Železniční tratě dodnes protínají centrum a znemožňují jeho těsnější propojení s okolními čtvrtěmi. Jižně a jihovýchodně od centra je tak stále možné nalézt nezastavěné pozemky.
- Interiér banky zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486249.jpg
- Budova České banky Union zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486247.jpg
- Boční řez budovou zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486252.jpg
- Střešní zahrada zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486254.jpg
Po druhé světové válce došlo k zasypání Svrateckého i Svitavského říčního náhonu, a na jejich místě byly vytyčeny nové ulice. V současné době Magistrát města Brna zpracovává novou urbanistickou koncepci rozvoje jižní části města, která se vrací k návrhu Tangenta. Podle odborníků ale není zdaleka tak dobře propracovaná jako původní plán od Bohuslava Fuchse a jeho kolegů.
Zakladatel projektu Brněnský architektonický manuál Rostislav Koryčánek vybral na stezce vedoucí přes centrum tři stavby, které by neměly uniknout pozornosti žádnému obdivovateli funkcionalistické architektury.
Česká banka Union, architekt: Ernst Wiesner, výstavba: 1924-1925
Hotel Avion, architekt: Bohuslav, výstavba 1926-1927
Moravská banka, architekti: Bohuslav Fuchs a Ernst Wiesner, výstavba: 1928-1930
O Moravské bance hovoří Rostislav Koryčánek (zdroj: ČT24)
Městská ubytovací kancelář, architekt: Oskar Poříska, výstavba: 1927-1928
Rohová budova podle plánů Oskara Pořísky byla postavena u příležitosti Výstavy soudobé kultury na tehdy nově otevřeném brněnském výstavišti v roce 1928. Návštěvníci, kteří mířili do Brna, si zde mohli vyměnit peníze nebo sehnat ubytování. Východní část dvoupodlažní budovy svým vzhledem připomíná lodní příď, v jejím přízemí byla umístěna směnárna v patře potom samotná ubytovací kancelář a její zázemí. Zajímavostí je, že v době dokončení stavby tam bylo vůbec největší luxferové okno v Brně.
- Budova První moravské spořitelny zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486256.jpg
- Dominantní sloupy a světlík s luxferami zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486260.jpg
- Historický pohled do přepážkové haly zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486262.jpg
Administrativní a nájemní dům První moravské spořitelny, architekti: Heinrich Blum, Josef Polášek a Otakar Oplatek, výstavba: 1937-1939
Zdánlivě jednu budovu První moravské spořitelny tvoří ve skutečnosti dva nezávislé objekty. Díky jednoduchým fasádám, sjednoceným světlým keramickým obkladem, a protáhlému výklenku s pásovými okny, působí stavby jednotně. Interiér připomíná svojí podélnou dispozicí a kruhovými otvory elegantní zaoceánské lodě a prosvětlují ho stropní světlíky. Projekt kladl důraz na bezpečnost uložených vkladů. Spořitelna měla v té době moderní mechanický alarm a velmi odolné železobetonové trezory. Budova, ve které dodnes sídlí peněžní ústav, je kromě necitlivě vyměněných okenních rámů zachována v téměř původním stavu.
- Patro kavárny zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486269.jpg
- Přízemí kavárny zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486268.jpg
- Kavárna Savoy zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486265.jpg
- Dnešní podoba interiéru zdroj: Muzeum města Brna http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486266.jpg
Kavárna Savoy, architekt: Jindřich Kumpošt, výstavba: 1928-1929
Brněnský kavárník Jan Nekvapil pověřil přestavbou původní německé kavárny Jindřicha Kumpošta. Architekt zvolil náročné technické řešení. Použitím ocelových a železobetonových konstrukcí podepřel horní patra a vytvořil velký prostor, který mohl nově uspořádat. Centrálním prvkem interiéru je nýtovaný nosník, který je jediným nosným prvkem přiznaným v hlavním prostoru kavárny. Uvnitř dvoupatrové kavárny jsou použity drahé materiály. Přízemí bylo obloženo travertinem a schodiště vedoucí do patra zase onyxem. Technické vybavení bylo na svou dobu velice pokrokové. Vzduch byl upravován podobně jako ve vile Tugendhat ve speciálních komorách. Šatna zase využívala unikátního výtahového systému pro uskladnění oblečení v suterénu. V roce 2008 byla kavárna rekonstruována, nicméně původní technická kvalita vnitřních prostor už obnovena nebyla.