Kunín – Příznivci vojenské historie by na podzim neměli minout návštěvu zámku v Kuníně. Ty největší skvosty tam návštěvníkům poodhalí nedávno objevená unikátní knihovna generála Ernsta Gideona von Laudona. Legendární vojevůdce rakouské monarchie zemřel v roce 1790 v nedalekém Novém Jičíně. Za svého pobytu v Čechách sbíral tisíce vojenských spisů, válečných biografií nebo historických map.
To nej z knihovny vojenského génia Laudona se za měsíc odtajní
Dlouho ji historikové považovali za ztracenou, nakonec ale Laudonův archiv objevili v depozitáři na jihomoravském hradě Bítov. Sbírka měla podobně pohnutý osud jako její autor - Nejprve vznikala na zámku v Bečvárech, poté se stěhovala na zámek Hadersdorf poblíž Vídně a následně přes Bystřici pod Hostýnem putovala až do Bítova. Její poslední zastávkou zatím od roku 2002 byl Nový Jičín. Laudon za své vojenské kariéry prakticky nepoznal v bitvách porážku – pravděpodobně i díky bohaté sbírce plánů a strategických map, které si schraňoval na svých sídlech.
Podle kastelána kunínského zámku Jaroslava Zezulčíka fond ukrývá 18 tisíc svazků a další tisíce plánů. V knihovně leží také plány bitev, k nimž Laudon nechal zakreslovat i svá velká vítězství. Mimo to obsahuje také monografie panovníků, vojevůdců a také tři knihy o husitských válkách. Ty například dokládají, že právě od husitů se Laudon učil zásady tzv. malé (partyzánské) války.
Od 7. září si v Kuníně ty nejcennější kusy bude moci prohlédnout také veřejnost.„Plány vybíráme podle významu od historických atlasů až k těm strategicky důležitým. Unikátní je například Fischerova mapa Moravy z konce 17. století. Vojenské historiky určitě nadchnou velké rukopisné plány pruských pevností. Návštěvníci spatří několik set knih,“ dodal Zezulčík. Blízký Nový Jičín chce na počest vojevůdce vybudovat ve městě stálou expozici. Prostory najde v nejvyšším patře domu, ve kterém Laudon skonal.
Reportáž Heleny Dohnalové (zdroj: ČT24)
Jeden z nejschopnějších rakouských vojevůdců ani neměl formální vzdělání. Pocházel z chudých poměrů, po nezdaru v Prusku i Rusku ale nakonec získal úspěch a respekt v císařské armádě. Zviditelnil se hlavně v tzv. sedmileté válce (1756-1763). Své nadřízené Laudon zaujal jako sebevědomý velitel malého oddílu, který se u Domašova postavil do cesty zásobovacému konvoji pruského krále. Účastnil se mnoha bitev (Kolín, Hochkirch, Landshut, Lehnice), dobyl Kladsko a Svídnici.
Již v roce 1759 se usadil v Čechách. Znovu se proslavil ve válce proti Turkům v letech 1788 až 1789, kdy se mu podařilo dobýt Bělehrad. Byl jmenován generalissimem a vrchním velitelem rakouského vojska. Během své kariéry ale často ale doplácel na konflikty s nadřízenými. Ideální vztahy neměl ani v dvorských kruzích, naopak spoléhat mohl na podporu Marie Terezie.