Brno - Nabídka pětkrát vyšší než poptávka, to je současná situace na kancelářském trhu. Jen za posledního půl roku vyrostly v Brně tři výškové budovy nabízející dohromady na 80 tisíc metrů čtverečních kanceláří. Noční můrou realitních makléřů je prodej starých kancelářských budov, které nemají dostatečnou parkovací kapacitu a jsou energeticky náročné na provoz.
Brno je plné nevyužitých kancelářských budov. A rostou další
„Před pěti, šesti lety, byla situace úplně jiná. V dnešní době je tahanice o každého klienta,“ přiznal Petr Teplý, zástupce nejvyšší budovy v ČR - AZ Toweru, kde je aktuálně obsazeno asi 70 procent kancelářských prostor. „Rivalita mezi jednotlivými centry určitě je, dneska se snaží cílit i na zahraniční klientelu,“ odhadl současné trendy v nabídce obchodní ředitel realitní společnosti Tomáš Kokna.
„Situace je v Brně momentálně taková, že poptávka je daleko menší než nabídka. Na dva metry čtvereční poptávané plochy je deset metrů čtverečních nabízeno,“ upozornil na obrovský převis Kokna. Nejhorší je prodat či pronajmout staré kancelářské budovy, které jsou energeticky náročné na provoz a ve středu města často ani nemají dostatečnou parkovací kapacitu.
„Dnešní nájemníci – společnosti, často sídlí v nevyhovujících prostorách rezidenčního typu. Obývají byty, které jsou určené k bydlení,“ upozornila na častý jev v rámci kancelářském trhu provozní ředitelka Pavla Slámová.
Kancelářská budova
„Jedná se o centra, která vznikla před rokem 1989. Neobsazenost se u nich pohybuje k 50 procentům, existují ale i případy, kdy je obsazeno jen 30 procent,“ vypočítal Kokna. Takto prázdná je například jedna budova v rámci trojice věžáků v Šumavské ulici. Její ruský majitel se ji údajně snaží prodat.
Řada firem obývá právě takové zastaralé prostory, kdy větší společnost musí obývat několik pater současně. Dnešním trendem jsou ale velké otevřené kanceláře přes celé patro. Proto se vyplatí přestěhovat ze starého do nového.
GALERIE
V nové kanceláři firma ušetří na energiích
„Nemovitost, kterou jsme obývali, nesplňovala technické požadavky pro provoz společnosti. Dostupnost už také nebyla dostatečná, tak jsme se rozhodli jít do nových a moderních prostor,“ vysvětlila důvody k velkému stěhování Taťana Nepustilová ze společnosti, jež se věnuje vzdělávání.
Částka, kterou musela její společnost zaplatit za stěhování byla enormní. Z dlouhodobého hlediska se ale prý vyplatí. „Když jsem poprvé uviděla tu cifru, tak jsem si řekla, že je to velká investice a obrovská částka. Po zralé úvaze ale bylo jasné, že z dlouhodobého hlediska to má smysl,“ argumentovala Nepustilová, proč změnit adresu.
Téma kancelářských prostor v UvR (zdroj: ČT24)
Jak jsou na tom ostatní města?
Většina krajských měst východní a jižní Moravy nemá problém s přebytkem kancelářských prostor. Největší výstavba totiž probíhá v moravské metropoli. Problémem je ale například hodonínská kancelářská budova, která vyrostala za minulého režimu v ulici Koupelní 2. Právní a majetkové spory o pozemky blokují rekonstrukci tzv. blanenského mrakodrapu. Nejvyšší stavba ve městě postupně chátrá. Pochází ze 70. let, ale stále se nenašel investor, který by rekonstrukci dvanáctipodlažní budovy zaplatil.
Přestože ve Zlíně se výrazněji nestaví, i tam nabídka převyšuje poptávku. Podle odhadů realitních makléřů je čtvrtina až třetina všech zlínských kancelářských prostor nevyužitá. V době finanční krize totiž některé firmy zkrachovaly, nebo zeštíhlily. Část se jich proto přesunula do menších prostor.
Pronájem kanceláří
Prázdné jsou i školní učebny. Nikdo je nechce
Jižní Morava se ale nepotýká jen s nevyužitými kancelářskými brownfieldy, ale také s prázdnými budovami, které zbyly po slučování krajských škol. Na realitním trhu o ně není zájem. Jen v Jihomoravském kraji se sloučilo 32 škol do 16 organizací. Důvodem byla úspora peněz. I údržba a ostraha prázdných domů stojí kraj desítky tisíc korun.
„Musí se zajistit základní údržba a pochopitelně i ostraha těchto objektů,“ uvedla mluvčí Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková. Prázdné budovy zůstaly například po potravinářské škole v Bzenci, dřevařském učilišti v Rousínově nebo dvou brněnských školách - Střední škole informačních a knihovnických služeb anebo obchodní škole s učilištěm v centru města.
Prázdná školní budova
„Pokud jde o větší areály, které sestávají z několika budov a z několika pozemků, tak v této chvíli moc perspektivu nemají, protože způsob využití je u nich velice složitý,“ připustila realitní makléřka Romana Dokonalová. Některé domy se ale využít podařilo. Například město Rousínov chce odkoupit prázdnou budovu po dřevařském učilišti, kde plánuje zřídit domov s pečovatelskou službou.
Ačkoliv žáci proti slučování středních škol v minulosti protestovali, stejně kraj ze svého plánu neustoupil. Přestože se nyní stará o prázdné domy, celkové úspory si pochvaluje. „Co se týče nájmu, tak za rok 2013 se podařilo ušetřit čtyři miliony korun,“ vypočítala Kapitančiková.
O prodeji školních budov hovoří realitní makléřka Romana Dokonalová (zdroj: ČT24)