Jaroslavice: Chátrající renesanční skvost dál ničí restituční spory

Praha – Zámek v Jaroslavicích se lidem do paměti vryl zejména jako zchátralá kulisa seriálu Černí baroni. Renesanční zámek ale pustne dál i přesto, že cenná památka našla svého investora. Lékař z Rakouska má vkus, peníze i odhodlání a navíc cenné zkušenosti s rekonstrukcí vlastního zámku. Jenže to všechno nestačí, když záměr začnou komplikovat složité vlastnické vztahy a historické souvislosti. Detaily pro pořad Reportéři ČT zjišťovala Jana Sotonová.

Jaroslavice i jejich zámek jsou dnes zapomenutá místa na samotné hranici Česka s Rakouskem. O zdejším renesančním skvostu, jednom z největších u nás, ví jen málokdo. Turisté sem za ním nejezdí. „Kdykoliv se objeví nějaká silueta Jaroslavic, tak vždycky jí dominuje náš zámek. To znamená, že Jaroslavice a tohle panské sídlo vrcholu kopce jedno a totéž jsou,“ podotkl histrorik Martin Markel.

Zámek patřil několika významným šlechtickým rodinám, po roce 1948 obklíčil Jaroslavice ostatný drát střežené státní hranice a do zámku se nastěhovala armáda. Dnes je zámek zapsán v Červené knize nejohroženějších památek jako stavba v havarijním stavu. Před deseti lety přitom přišla šance na jeho záchranu. Tu ovšem záhy zbrzdil restituční spor.

Nový majitel už jeden zámek má, Jaroslavice ho ale okouzlily

Obec Jaroslavice vlastnila zámek od sametové revoluce. V roce 2004 se zastupitelům podařilo po letech marných pokusů najít seriózního kupce, který o zámek stál. Za deset milionů korun chtěl zchátralou památku koupit rakouský lékař Sigurd Hochfellner. „Snažil jsem se získat ještě zámek někde mimo území Rakouska a hledal jsem ve Slovinsku, na Slovensku, v Maďarsku, v Čechách. A když jsem uviděl jaroslavický zámek, tak mé srdce zaplesalo a řekl jsem – to je ono,“ vzpomíná kupec. Neurolog a psychiatr Sigurd Hochfellner dobře ví, co správa zámku vyžaduje. Na svém neogotickém zámku Eberstein v rakouských Korutanech totiž bydlí.

Zámek v Jaroslavicích
Zdroj: Rychetský Jan/ČTK

Pak se ale zjistilo, že všechno tak hladce nepůjde. „Než jsme udělali všechy kroky k podpisu, tak se na katastru objevila plomba, že je na zámek podaná žaloba,“ uvedl starosta obce Petr Zálešák. Místní doufali, že zámek bude brzy opraven, soudní jednání se ale táhnou do nekonečna. Žalobu na soud o navrácení zámku podala dcera někdejšího majitele panství hraběte von Spee, která žila od války v Americe. Majetek byl jejímu otci zkonfiskován na základě obvinění, že byl nacista.

Hraběnka prý zvolila zdržovací taktiku

To podle hraběnky von Spee nebyla pravda. Pro konfiskaci majetku podle Benešových dekretů ovšem stačilo přihlásit se k německé národnosti. „Soudu byly předloženy a existují doklady, ze kterých je zřejmé, že minimálně při dvou sčítáních lidu se jak otec žalobkyně hrabě von Spee, tak hraběnka von Spee přihlásili k národnosti německé,“ podotkl advokát obce a pana Hochfellnera Robert Vala. „Když člověk půjde dál do archivních materiálů, tak zjistí, že zároveň rodina von Spee se účastnila arizace,“ upozornil dále Markel.

S tím ale druhá strana nesouhlasí. Podle advokáta rodiny von Spee bylo rodičům hraběnky zachováno české občanství. Obec nyní tvrdí, že hraběnka von Spee zvolila zdržovací taktiku. Už deset let totiž soud nemůže spor rozhodnout, protože hraběnka vždy vezme svou žalobu zpět a po nějaké době ji znovu podá. Hraběnka von Spee nakonec před více než dvěma lety zemřela. Od té doby soudy řeší, zda mohou ve sporu pokračovat její potomci. A zámek dál chřadne.

Nový majitel zámku, rakouský lékař Sigurd Hochfellner, se větších investic do oprav zámku obává. Pokud by nakonec soudy zámek přiřkly potomkům hraběnky von Spee, o investované peníze by přišel. Přesto se už do nejnutnějších úprav pustil. „Zahájili jsme restaurátorské práce a opravy na zámku v obytných místnostech, tedy v prvním patře. Je to slušných čyři tisíce metrů čtverečních,“ dodal.

Opravil už místní kapli a plánuje vytvořit i velikou knihovnu. Doufá, že by se v něm mohly pořádat kulturní nebo třeba  hudební akce. „Zámek má zůstat zámkem. Až to tady bude zrenovované a dovezu sem více mobiliáře, chtěl bych to otevřít veřejnosti.“

12 minut
„Terazky“ jde o zámek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...