Pěstitelé si pořizují kalifornské žížaly. Chtějí lepší kompost

Jižní Morava - Pěstitelé na jihu Moravy si pořižují pro své venkovní i balkónové komposty kalifornské žížaly. Díky svému apetitu a schopnosti rychle se rozmnožovat jsou v rozkládání zbytků mnohem výkonější než klasické žížaly hnojní. V zemědělství se tak objevuje trend - vermikomposty. Oblíbené jsou především u bio pěstitelů, kteří mají omezené možnosti hnojení.

„Jako bio zemědělci nemáme moc možností, jak dodávat rostlinám dusík a minerály. Využíváme nákupu zahraničních organických hnojiv. Dalším krokem tedy bylo vyzkoušení kalifornských žížal,“ přibližuje důvody pro nový postup bio zemědělec František Král. Výsledky vermikompostování zatím zkouší na sóji.

Chov žížal pro kompostaci už řadu let prosazuje také vinař Miloš Michlovský. „Vermikompost používáme asi šest nebo sedm let. I podle rozborů jsou porosty vyrovnané a další hnojení neprovádíme,“ pochvaluje si ekologicky šetrné pěstitelství Michlovský. Vermikompost nezapáchá a je kvalitním hnojivem. Díky práci kroužkovců je odpad rychleji přeměněn a jeho objem je snížen až pětkrát. Obsahuje navíc trávicí enzymy žížal, které zvyšují úrodu. Rostliny jsou také odolnější proti chorobám a škůdcům. „Každý rozumný vinař se snaží organiku neničit, ale přetvořit ji a vrátit zpět do vinice,“ tvrdí znalec vinné révy Michlovský.

Kalifornské žížaly se k nám poprvé dostaly asi před dvaceti lety, kdy je kanadský podnikatel českého původu začal nabízet jihomoravským zahrádkářům a pěstitelům s tím, že až je namnoží, vykoupí je od nich zpátky. To se ale nestalo. Někteří z nich se tak nyní mohou živit jejich prodejem. „Žížaly zpracují na jeden metr čtvereční dvě tuny biologického odpadu za rok,“ vypočítává chovatel nepůvodního druhu Petr Filip.

O vermikompostu hovoří pěstitel František Král (zdroj: ČT24)

Žížala hnojní vs. žížala kalifornská

V tuzemsku rozšířená žížala hnojní (Eisenia fetida) pomáhá při kompostaci organického odpadu. Nežije volně v půdě, ale vyhledává komposty, tlející vegetaci nebo hnojníky. Žížala hnojní dokáže přežít i v takových podmínkách, ve kterých by žížala obecná nedokázala existovat. Kroužkovec Eisenia fetida žije na všech kontinentech kromě Antarktidy.

Kalifornská žížala (Eisenia andrei) je nepůvodní druh, který pomáhá českým pěstitelům v rychlejší kompostaci. Dorůstá délky až deset centimetrů a za jeden den dokáže spořádat potravu o hmotnosti poloviny své váhy. Velmi rychle se množí - za dva týdny se jejich počet může až zdvojnásobit. Tuzemští pěstitelé si pořizují násady kalifornského kroužkovce cca za 300 korun. V jedné násadě je asi 500 kusů žížal.

Zájem o vermikompost projevily už i některé obce, které chtějí biologické hnojivo nabízet svým obyvatelům. Žížaly mají pomáhat například v jihomoravské Strážnici. „Tento způsob je ekologický a pro město i ekonomicky výhodný,“ popisuje důvod nákupu místostarostka Strážnice Hana Kosířová (nez. za ČSSD).

Podle odborníků jsou obavy, že by nepůvodní kalifornská žížala postupně vytlačila žížalu hnojní z tuzemských kompostů, zbytečné. Ačkoliv je výkonější a rychleji se dokáže množit, vzájemné křížení nehrozí. Pokud žížala pocítí nedostatek organického odpadu, přemístí se k jinému zdroji.

Vermikompost

Termín vermikompost vychází z latinského slova vermiformis - červovitý. Žížala svým pohybem kompost provzdušňuje a zrychluje také zrání kompostu. Díky ní je regulováno ph kompostovaného materiálu a jsou snižovány i negativní dopady těžkých kovů v odpadu. Práce žížal zrychluje proces mineralizace kompostu a podporuje rozvoj některých potřebných hub.