Vědci poprvé popsali černého pasažéra mezi viry. Parazituje na jiném, používá ho jako beranidlo

Američtí vědci objevili virus, který se vozí na jiném. Pod mikroskopem poprvé pozorovali, jak menší virus využívá větší jako beranidlo, které mu otevře vstup do buňky, aby ji mohl ovládnout.

Vědci až doposud neměli tušení o virech, kteří se chovají jako černí pasažéři. Přichytí se na těle jiného, většího, viru a společně s ním proniknou do buňky. Teď přesně takový případ popsali.

Existují viry, které jsou závislé nejen na hostitelské buňce, ale také na jiném viru, který využívají jako pomocníka. Použijí ho k tomu, aby jim vybudoval ochranný obal nebo jim ulehčuje množit geny. Říká se jim viry satelitní, česky i virusoidy. Typicky napadají rostliny, asi nejznámějším z nich je RNA nekróza tabáku. Tato spolupráce (někdy spíše parazitismus) vyžaduje, aby se oba druhy virů pohybovaly ve své blízkosti – od toho pochází i jejich jméno, protože se kolem sebe pohybují jako planeta a její satelit. 

Jenže nový objev odhalil, že tento satelit může na své planetě i přistát – a ulehčit si práci tím, že přichycený na větším viru cestuje společně s ním. Popsali to vědci z Washingtonovy univerzity v St. Louis v odborném časopise The ISME Journal. Ti dokázali izolovat a pak transmisním elektronovým mikroskopem pozorovat bakteriofág (virus infikující bakterie), který se důsledně připojuje k jinému bakteriofágu na jeho „krku“ – v místě, kde se jeho tělo spojuje s ocasem viru. 

  • Transmisní elektronový mikroskop je elektronový mikroskop umožňující zobrazení a měření strukturních, chemických a mechanických vlastností látek až na atomární úrovni. Na rozdíl od světelného mikroskopu nevyužívá k pozorování viditelného světla, ale urychlených elektronů. Umožňuje více než milionové zvětšení.

Když autoři pozorovali bakteriofágy tohoto druhu, ukázali, že osmdesát procent z nich mělo na krku přichyceného virového parazita. A některé, jimž chyběl, měly na krku jakousi jizvu, která naznačuje, že tam býval v minulosti. „Když jsem to viděla, říkala jsem si, že tomu nemůžu uvěřit,“ uvedla Tagide deCarvalhová, která pozorování vedla. „Nikdo nikdy neviděl, že by se bakteriofág – nebo jakýkoli jiný virus – připojil k jinému viru.“

Složité vztahy mezi viry

Když si mikrobiologové všimli, že opravdu sledují něco, co před nimi nikdo jiný nepozoroval, podívali se na oba viry detailněji. Výzkum vedl Elia Mascolo, jemuž se podařilo přečíst jejich genom.

Většina satelitních virů obsahuje gen, který jim umožňuje integrovat se do genetického materiálu hostitelské buňky poté, co do ní vstoupí. To umožňuje satelitnímu viru rozmnožovat se, kdykoli od té doby do buňky vstoupí pomocný virus. Hostitelská buňka také při dělení zkopíruje geny satelitu spolu se svými vlastními.

Tomuto satelitnímu viru ale zcela chybí gen, který je zodpovědný za integraci. To znamená, že sám o sobě neumí hostitelskou buňku napadnout – musí k tomu využít hostitele, který mu jako beranidlo prorazí vstup do buňky. Přichytit se na svém větším hostiteli je pro něj tedy jedinou možností, jak se množit. Studenti dali virům přezdívky MiniFlayer (satelitní parazit) a MindFlayer (větší hostitel). 

Další bioinformatická analýza odhalila, že MindFlayer a MiniFlayer se musely vyvíjet společně po značně dlouhou dobu. „Tento satelit se ladil a optimalizoval svůj genom, aby byl spojen s pomocníkem, nejméně sto milionů let,“ uvedli autoři studie. To naznačuje, že může existovat mnohem více případů tohoto druhu vztahu, které teprve čekají na objevení.

Vědci chtějí ve svém výzkumu pokračovat. Rádi by zjistili, jak častý tento jev je. Možná totiž přišli na něco, co by vysvětlovalo problém, se kterým virologie zápasí už delší dobu. „Je možné, že mnoho bakteriofágů, které vědci považovali za znečištěné, byly ve skutečnosti tyto pomocné satelitní systémy,“ dodávají autoři, „takže nyní, díky této práci, bychom mohli být schopni rozpoznat více těchto systémů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 6 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 8 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 9 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 13 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 15 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...