Pokud globální oteplování do roku 2100 dosáhne nebo překročí dva stupně Celsia, je podle vědecké studie Joshuy Pearce z kanadské Western University pravděpodobné, že v této souvislosti zemře asi miliarda lidí. Pearce proto volá po co nejrychlejší změně světových ekonomik, lepším zacházení s energiemi a rychlé dekarbonizaci. Jen tak se podle něj podaří uchránit lidské životy.
Změny klimatu si vyžádají miliardu lidských životů, varuje studie
Ropný a plynárenský průmysl je přímo i nepřímo zodpovědný za více než čtyřicet procent emisí uhlíku, což má dopad na životy miliard lidí, z nichž mnozí žijí v nejodlehlejších a nejchudších komunitách na světě.
Studie vědců z Western University předpokládá, že pokud se budou teploty zvyšovat podle scénářů očekávaných Mezivládním panelem při OSN (IPCC), zemře na důsledky klimatických změn miliarda lidí.
Práce proto navrhuje agresivní změnu energetické politiky, která by umožnila okamžité a podstatné snížení emisí uhlíku, a doporučuje zvýšenou míru opatření ze strany vlád, podniků i občanů s cílem urychlit dekarbonizaci globální ekonomiky a minimalizovat počet předpokládaných úmrtí lidí.
„Taková míra úmrtí je jednoznačně nepřijatelná. Je to opravdu děsivé, zejména pro naše děti,“ uvedl Pearce, vedoucí autor studie a vedoucí katedry informačních technologií a inovací. „Když klimatologové provádějí své modely a pak o nich podávají zprávy, všichni se přiklánějí ke konzervativnosti, protože nikdo nechce znít jako prorok zkázy. Udělali jsme to i my v naší studii, ale přesto to pořád nevypadá dobře.“
Tento výzkum je vlastně metastudií, tedy analýzou dostupné vědecké literatury na toto téma. V tomto konkrétním případu jde o více než 180 článků. Výsledky vyšly v odborném časopise Energies.
Autoři zjistili, že recenzovaná literatura o lidské úmrtnosti v důsledku emisí uhlíku se shoduje na „pravidle 1000 tun“. Tento odhad říká, že při každém spálení přibližně tisíce tun uhlíku v podobě fosilních paliv dojde v budoucnu k jednomu předčasnému úmrtí.
„Čísla, která používají energetici, jako jsou třeba megawatty, něco znamenají pro experty, jako jsem já, ale ne pro většinu lidí. Podobně když klimatologové mluví o PPM uhlíku (počet částic na milion), většině lidí to nic neříká. Několik stupňů zvýšení průměrné teploty také není intuitivní. Počet mrtvých lidských těl je ale něco, čemu všichni rozumíme,“ vysvětluje Pearce.
„Pokud vezmeme vážně vědecký konsenzus o pravidle tisíce tun a provedeme počty, antropogenní globální oteplování se rovná miliardě předčasně zemřelých lidí během příštího století. Je zřejmé, že musíme jednat. A musíme jednat rychle,“ dodává.
Pearce doufá, že pokud se podaří změnu klimatu lépe a srozumitelněji komunikovat, pak více politiků a vedoucích představitelů průmyslu lépe pochopí tvrdou pravdu o závislosti světa na fosilních palivech. „Jak se předpovědi klimatických modelů stávají jasnějšími, škody, které působíme dětem a budoucím generacím, jde stále více přičítat našim vlastním činům,“ dodal Pearce.
Když si podle něj lidé tuto přímou souvislost uvědomí, nelze ignorovat závazky spojené s emisemi skleníkových plynů. Studie zjistila, že k omezení těchto obrovských budoucích následků a záchraně mnoha lidských životů musí lidstvo co nejrychleji přestat spalovat fosilní paliva, a to prostřednictvím agresivnějšího přístupu k energetické účinnosti a obnovitelným zdrojům energie.
Řešení existují, ale jsou bolestivá
Podle práce by se energetická politika zaměřená na zmírnění změny klimatu měla prioritně zaměřit na čtyři hlavní body.
Základem je zlepšení úspor energie a energetické účinnosti a racionální využívání energie, podporované vládními programy pro uživatele v průmyslu, zemědělství, dopravě i v domácnostech.
Druhým bodem má být snaha o úplné nahrazení paliv s vysokým obsahem uhlíku (uhlí, ropa a zemní plyn) palivy s nulovým obsahem uhlíku (tedy vodíkem nebo elektřinou) z obnovitelných zdrojů energie, jako je vodní, větrná, geotermální, biomasa a solární energie, a to v měřítku a distribuci, aby se vytvořily odolné energetické sítě.
Vědci by se také měli více zaměřit na vývoj technologií pro nakládání s uhlíkovým odpadem a přirozené zachycování a ukládání oxidu uhličitého, včetně sekvestrace uhlíku a regenerativního zemědělství.
A konečně posledním bodem je změna ekonomická, tedy nahrazení uhlíkových dotací uhlíkovými daněmi.
„Je těžké přesně předpovědět budoucnost. Pravidlo 1000 tun je jen odhad, ale ten nejlepší odhad. Globální oteplování je pro miliardu lidí otázkou života a smrti. Téměř všichni souhlasí s tím, že každý lidský život je cenný, nezávisle na věku, kulturním či rasovém původu, pohlaví nebo finančních zdrojích. Proto se bude muset energetická transformace měnit mnohem, mnohem rychleji, a to již od nynějška,“ tuší Joshua Pearce.