Původní australští mravenci poráží mnohem větší armády invazních druhů. Využívají taktiku Sparťanů

Nový výzkum využil znalostí skutečných mravenčích válek a zkombinoval je se simulacemi na virtuálních bojištích. Výsledkem je studie, která ukázala, že domorodý hmyz může snadno porážet invazní druhy.

V Austrálii zuří válka mezi původními domácími mravenci Iridomyrmex purpureus, zvanými duhoví, a invazním druhem Linepithema humile neboli mravenci argentinskými. 

Oba druhy se střetávají o území ve velkolepých bitvách, které vypadají jako počítačová strategie. Vzhledem k tomu, že mravenci se řídí podobně jednoduchými biologickými příkazy jako jednotky v těchto hrách, napadlo australské ekology tato střetnutí simulovat právě v počítači. Konkrétně ve slavné Age of Empires II.

Výsledky velmi dobře odpovídaly tomu, co vědci pozorovali na reálných mravenčích bojištích. Dokonce se podle nich dalo předpovídat, jak dopadnou skutečné bitvy mravenců.

Duhový australský mravenec
Zdroj: Wikimedia Commons
Argentinský mravenec
Zdroj: Wikimedia Commons

Výzkum vedl Samuel Lymbery. Zkombinoval v něm znalosti myrmekologie (věda o mravencích) a matematických modelů. „Zjistili jsme, že jak ve hrách, tak v realitě byla úmrtnost v menších armádách duhových mravenců nižší, když boj probíhal v komplexním složitém terénu, než když boje probíhaly v jednoduchých arénách,“ popsal vědec. „Stejně jako u lidí a podobně jako ve videohrách výsledek konfliktu záležel na povaze bojiště,“ dodal.

Válka obrů proti trpaslíkům

Podle profesora Raphaela Didhama jsou mravenčí války jedním z mála konfliktů v živočišné říši, které mají – co se týká počtu vojáků – podobné rozměry jako lidské boje. „Je to u nich způsobené tím, že neplodní dělníci, kteří bojují, představují investici do kolektivní budoucnosti kolonie.“

Tyto války ale mohou být podobně asymetrické, jako když proti sobě při koloniálních výbojích bojovali evropští vojáci vyzbrojení moderními střelnými zbraněmi a domorodci s oštěpy a štíty.

V případě australské války jsou na jedné straně duhoví mravenci, velcí a nádherně zbarvení tvorové žijící v buši, nejraději daleko od lidí. Jejich dělníci měří kolem sedmi milimetrů.

Proti nim jsou armády mnohem menších, ale současně početnějších mravenců argentinských, kteří jsou nesmírně agresivní a současně přizpůsobiví. Díky tomu se dokázali rozšířit prakticky po všech dostatečně teplých oblastech světa, včetně jižní Evropy. Proti svým duhovým nepřátelům nemají v boji jeden na jednoho šanci, jsou totiž ani ne poloviční.  

Tuto nevýhodu ale kompenzují svými počty. Jejich kolonie jsou mnohem větší, své protivníky tak jednoduše přečíslí. Až na případy, kdy jim ani sebevětší přesila není k ničemu.

Soutěska u Thermopyl

Modely i pozorování reálných bojů totiž ukázaly, že pokud je bojištěm rovná, téměř nenarušená plocha, pak takové přečíslení, obklíčení a poražení proběhne bez problémů.

Když ale ekologové bojiště změnili a udělali z něj složité a komplikované prostředí plné zajímavých terénních prvků, jednoznačně z toho těžili větší domorodí mravenci. Mnohem snadněji v těchto podmínkách odolávali přečíslení. Pro menší agresory nebylo snadné je obklopit a souboje byly mnohem vyrovnanější. Vynikla v nich spíš individuální síla než množství.

Umělecká představa o bitvě u Thermopyl
Zdroj: Wikimedia Commons

Připomíná to tak známý historický příběh o bitvě u Thermopyl, kde díky využití terénu mělo odolat pouhých tři sta skvěle vycvičených a ozbrojených Sparťanů vedených králem Leonidem několika desítkám tisíc Peršanů.

A zcela to také potvrzuje závěry, k nimž dochází vojenská věda: „Teorie taktiky nás učí, že menší, ale kvalitnější jednotky jsou efektivnější v bitvách, kde mohou díky terénu útočit jeden na jednoho. Velké armády jsou ale zase efektivnější, mohou-li obklíčit nepřítele a koncentrovat své útoky,“ vysvětluje profesor Lymbery.

A platí to i u mravenců: „Když se bojuje v tunelech, soutěskách nebo horách, je složitější pro velké armády své protivníky přečíslit, takže i menší jednotky mohou uspět,“ doplňuje.

Hrozba z pralesa

„Invazní mravenci jsou jedni z nejhorších škůdců na planetě, ekonomiky stojí desítky miliard dolarů ročně,“ vysvětluje smysl výzkumu profesor Webber. „Jsou, podobně jako v případě argentinských mravenců, většinou menší a početnější než původní druhy. A většinou převažují v narušených ekosystémech.“ Právě to je podle této nové studie klíčové.

Agresoři využívají toho, že člověk narušil krajinu. Původní druhy v ní nejsou schopné postavit se vetřelcům čistě proto, že nemohou využít svou přirozenou výhodu, velikost.

Poškozené životní prostředí je totiž většinou méně rozmanité. „Nejčastěji je omezené jen na úroveň povrchu, je zbavené podrostu i přirozených překážet, takže tvoří otevřené bojiště,“ popisuje Webber. „Tento výzkum naznačuje, že když se upraví oblasti, kde dochází ke střetům původních a nepůvodních druhů, mohlo by to obrátit rovnováhu ve prospěch domácích obránců,“ nabízí řešení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 15 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 22 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.