Archeologové oznámili objev „nizozemského Stonehenge“. Je starý čtyři tisíce let

Archeologové našli v nizozemském městě Tiel rituální místo staré asi čtyři tisíce let. Svatyně se skládala z několika kulatých mohyl a byla nejspíš zasvěcena Slunci, oznámilo město na jihovýchodě země a zveřejnilo vizualizaci.

Lidé toto místo zřejmě využívali k oslavám a rituálům zhruba osm set let, většinu té doby tady také pohřbívali své mrtvé. Odborníci nález považují za ojedinělý.

Vykopávky v této lokalitě probíhaly už v roce 2017, význam nálezu se ale ukázal až letos. Na rituálním místě o rozloze asi čtyř fotbalových hřišť se našlo zhruba milion předmětů.

Mezi nimi byl i skleněný korálek z Mezopotámie starý kolem tisíce let. Vědci to považují za důkaz, že mezi obyvateli obou regionů již existoval kontakt. Nejstarší nálezy v Tielu pocházejí podle odhadů z doby 2500 let před naším letopočtem.

Podle badatelů se v areálu nacházely tři pohřební mohyly. V nich byly nalezeny ostatky více než osmdesáti lidí, mezi nimiž bylo nápadně mnoho dětí, uvedla DPA.

Vizualizace „nizozemského Stonehenge“: 

Největší mohyla o průměru dvaceti metrů obklopená příkopem fungovala také jako sluneční kalendář. Právě kvůli této funkci server nizozemské televize NOS o místě píše jako o „nizozemském Stonehenge“. U prehistorické památky v Anglii právě tuto středu lidé sledovali východ slunce u příležitosti slunovratu.

Část nalezených předmětů bude od pátku vystavena v muzeu v Tielu, další pak v Archeologickém muzeu v Leidenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 11 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...